Práce firma zahájí v nejbližších dnech. Odborníci věří, že najdou i zbytky po dřívějším rubání.
„Nyní jsme po dlouhých administrativních úkonech konečně vybrali zhotovitele. Je jím firma Ekostav Praha, která bude v následujících dvou měsících pracovat na prodloužení stávající štoly až k větracímu komínu, což je přibližně sedm metrů. Poté bude chodba pokračovat dalších více než sedm metrů pod skalisko,“ přiblížil aktuální stav prací Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, který se zpřístupněním chodeb pod sopkou zabývá už několik let.
„To je záměr, který by měl být letos hotový. Tím zároveň na naší straně dojde k ukončení mezinárodního projektu Brána do nitra Země, v jehož rámci se na zpřístupnění sopky čerpaly peníze z evropských fondů,“ konstatoval Brož, který předpokládá, že v průběhu hloubení odborníci narazí na pozůstatky historických štol, které zde byly raženy v devatenáctém století.
„Jelikož jsme si už před samotným začátkem hloubení udělali geofyzikální průzkum, můžeme si být takřka jisti, že jdeme ve správném směru. Pohybujeme se v místech, kde ty štoly jsou, a tedy bychom na nějakou měli narazit. Možná však budou ty původní chodby ve větší hloubce, to bohužel přesně nevíme. My se budeme pohybovat deset až dvanáct metrů pod povrchem,“ řekl Brož.
Šanci, že technika narazí na dřívější pozůstatky kopání, navíc komplikuje skutečnost, že tehdejší horníci nerazili štoly v přímé linii. „Vyhýbali se třeba čedičovým proudům, kopali dost složitě. My máme výhodu, že ty vulkanické proudy, které vznikly při výlevu sopky, máme zmapované magneticky i fyzikálně. Už o tom zkrátka víme víc než před těmi 180 lety,“ upřesnil Brož.
Komorní hůrka je těsně spjatá s knížetem básníků
Nově vyhloubený úsek chodeb by výzkumníci chtěli poprvé představit veřejnosti u příležitosti 270. výroční narození J. W. Goetha, což bude letos přesně 28. srpna.
Právě kníže básníků a vášnivý mineralog má totiž lví podíl na tom, že se pod sopkou kopaly chodby k vědeckým účelům, což bylo v té době něco naprosto nevídaného. Cílem bylo zjistit, jak vlastně vyvýšenina v krajině vznikla. Zároveň akademici v tomto termínu uspořádají ve Františkových Lázních konferenci o výzkumech na Komorní hůrce, na kterou pozvali i zástupce Frankfurtu nad Mohanem, kde se Goethe narodil.
„Chceme také získat vzorky z hlubin sopky, abychom mohli zpřesnit datování jejího stáří. Ono se dnes vlastně neví, jak je Komorní hůrka stará. Odhad je něco mezi 200 tisíci až milionem let. Jakmile budeme mít vzorky k dispozici, odešleme je geologické službě. Ta provede moderní chemickou analýzu a následně datování stáří sopky zpřesní. To nám pomůže zmapovat vulkanickou činnost a lépe porozumět zemětřesným rojům, které se na západě Čech objevují,“ dodal Milan Brož (podrobněji v článku Vědci chtějí v unikátní sopce laboratoř, pomůže objasnit zemětřesné roje).
Sopka Komorní hůrka, která se v okolním terénu podobá mírné vyvýšenině, leží v Chebské pánvi. Tyčí se do výšky 503 metrů nad mořem a naposledy činná byla zřejmě na konci třetihor.
Úplně první vědecký výzkum Komorní hůrky inicioval básník, vědec a mineralog J. W. Goethe. Ten se přímo na vrcholku sešel v roce 1822 s hrabětem Kašparem Šternberkem a navrhl proražení chodby do nitra hůrky. Cílem bylo rozřešit spor, zda je sopečného původu, nebo vznikla usazováním minerálů ve vodním prostředí.
Při hloubení jedné z postranních štol horníci skutečně narazili na sopečný kráter vyplněný ztuhlou lávou. Podařilo se tak dokázat, že Komorní hůrka kdysi opravdu bývala aktivní sopkou.
U ústí této chodby na jižním úpatí sopky dal v roce 1837 hrabě Kašpar za Šternberka, spoluzakladatel Národního muzea v Praze a mecenáš české vědy, vztyčit empírový žulový portál s nápisem a letopočtem. Goethe, který byl od začátku zastáncem sopečného původu vyvýšeniny, se však potvrzení svých domněnek nedožil. Zemřel totiž v březnu roku 1832 ve Výmaru.
19. ledna 2019 |