Veronika Vařečková z Chocně v Pardubickém kraji spolu s přítelem a půlročním štěnětem maďarského ohaře Nerem byla na dovolené v Krušných horách vůbec poprvé. Ubytováni byli od středy v Loučné pod Klínovcem a v sobotu se rozhodli, že se vydají právě na nejvyšší vrchol Krušných Hor – Klínovec.

„Bylo to asi tři a půl kilometru pěšky. Psa jsem měla na vodítku. Byli jsme zhruba v polovině cesty, když se Nero k něčemu u stezky sehnul a najednou vyjekl. Bylo to asi dvacet centimetrů od cesty,“ popsala nepříjemný zážitek majitelka štěněte.

Viděla pak, jak se zmije plazí pryč. Nera uštkla přímo do čumáku. Psa se snažili zklidnit a chtěli mu pomoct. „Přítel se jed snažil vymáčknout, což jsme si pak přečetli, že se nemá dělat,“ pokračuje chovatelka.

Pro psa dojela horská služba

Rozhodli se, že zavolají na pomoc horskou službu. Rozrušení si ale na číslo nemohli vzpomenout. Vytočili proto tísňovou linku 112. Naštěstí stáli u rozcestníku a mohli popsat, kde přesně se nacházejí. Jak se později ukázalo, bylo to zhruba dva kilometry od stanice Horské služby Boží Dar/Klínovec.

„Operátorka se hned spojila s horskou službou. Než přijeli, zkoušela jsem volat asi pěti veterinářům, ale nikdo to nebral. Pak mi zavolala operátorka zpět, že se spojila s Petrem Prokešem ze Záchranné a odchytové služby v Karlových Varech a že za námi přijede,“ pokračuje.

I když pracovníci horské služby byli u zoufalých páníčků během několika minut, pro ně to byla věčnost. „To čekání bylo dlouhé. Nero byl malátný, usínal, začala mu tlama otékat, snažili jsme se, aby neusnul.“

Horská služba všechny tři vyvezla na Klínovec, kde zhruba dalších půl hodiny čekali na Prokešův příjezd z Karlových Varů.

„Jednalo se o nebezpečné a život ohrožující zranění. V tomto případě šlo o čas. Nejde jen o otok, který by mohl ucpat dýchací cesty, ale pro psa, který váží 22 kilogramů, je to ohromný nápor na srdce, játra i ledviny. Hrozí multiorgánové selhání. Ale povedlo se, psa jsme ošetřili včas,“ popsal Prokeš.

Ten byl na rozdíl od Veroniky Vařečkové úspěšnější a dovolal se dvěma veterinářkám, které mu poradily, jak štěně zachránit.

Po ošetření se rozloučili a horská služba psa i s jeho majiteli odvezla zpátky do Loučné. „Zapomněli jsme si ale říct o léky na bolest, a protože Nerovi tlama hodně otékala, přítel se vydal znovu za Prokešem do Varů a léky přivezl,“ dodala Vařečková, která ocenila všechny, kteří se do záchranné akce zapojili. „Velký respekt k jejich práci,“ děkuje a povídání uzavřela s tím, že Nero si ještě ten den večer pochutnával na psí konzervě.