Na problém ukázaly nedávné zápisy do 1. tříd, jejichž výsledky nyní školy vyhodnocují.
„To je trend posledních let. Děti, které k nám k zápisům přicházejí, jsou s ohledem na ovládání techniky, mobilních telefonů a počítačů na vysoké úrovni, ale například v mluveném projevu jsou na tom hůř, než byly děti před nějakými deseti lety. My to vnímáme jako problém,“ uvedl ředitel Základní školy Křižíkova Sokolov Vladimír Vlček.
Myslí si, že rodiče už tolik s dětmi nemluví, neopravují chyby ve výslovnosti, nechávají je patlat či šišlat. A také jim málo čtou.
Děti neznají pohádky ani říkadla
Podobné zkušenosti má i ředitelka školy v Lipové Michaela Lámerová. „Děti mívají obrovské problémy s řečí a obecně i malou aktivní slovní zásobu. Podle mého názoru se už v rodinách tolik nemluví. A co mne překvapilo, řada dětí nezná klasické české pohádky,“ řekla Lámerová.
Problémy, které se i letos objevily při zápisech, přetrvávají, přestože předškoláci museli v tomto školním roce poprvé absolvovat povinný poslední ročník mateřské školy nebo se na školu individuálně připravovat.
„U nás do školky chodila většina dětí, které přišly k zápisu. Ale myslím, že v tomto ohledu záleží také hodně na rodině, zda mají děti doma podnětné prostředí. Samotná školka to nespasí,“ domnívá se Štěpánka Dostálová, zástupkyně ředitele na 3. základní škole v Chebu.
Podle jejích slov je pro některé děti vhodnější absolvovat rovnou přípravný ročník školy.
„Zvlášť pro děti s odkladem, které se tu už učí cíleně některé dovednosti a chystají se na vstup do školy. To ve školkách, zvlášť tam, kde jsou společně s tříletými, nebo dokonce dvouletými, nejde. I když učitelky dělají, co můžou,“ doplnila.
Boj s výslovností
Při zápisech učitele také překvapilo, že u některých dětí vázne komunikační stránka řeči, děti mají problém se zapamatováním textu a někdy nerozumějí ani běžným pojmům.
„Setkali jsme se s tím, že pokulhává pamětní učení. Děti neumí básničky, říkanky, písničky. Neznají naprosto běžné pojmy. Zato vědí, co je Facebook, notebook, youtuber, znají amerikanismy i nejrůznější zkratky,“ naznačila Dostálová.
Zástupkyně ředitelky MŠ a ZŠ Okružní Aš Hana Dantlingerová míní, že pro předškoláky je důležité, aby před vstupem do školy získali základní návyky a vědomosti. A je jedno, zda v mateřských školách nebo v přípravných třídách.
„Děti, které do školky nechodily, bývají neklidné, neumí například základní geometrické tvary. Je důležitá i domácí příprava,“ zdůraznila Dantlingerová s tím, že i v Aši bojují budoucí prvňáci s výslovností.
„Za posledních deset let takových dětí výrazně přibylo,“ potvrdila logopedka Irena Vohralíková. „A nejsou to jen vady výslovnosti. Některé děti mají problém s porozuměním mluvené řeči a s osvojováním gramatiky,“ uvedla Vohralíková s tím, že v této oblasti je důležitá spolupráce rodičů.
„A to dokonce velmi. Jenže mnozí rodiče prý nemají čas s dětmi hovořit a cvičit správnou výslovnost. Já to ale vidím tak, že tím, kdo nám krade příležitost spolu mluvit, je technika,“ doplnila. Nárůst logopedických vad je přitom podle jejích slov takový, že na odbornou konzultaci se čeká někdy až půl roku.
Vedoucí pedagogicko–psychologické poradny v Chebu Ellen Mlátilíková míní, že vázne školní připravenost předškoláků.
„Nejde to říct obecně. Některé děti jsou připraveny výborně, jinde to vázne, protože se v rodině málo mluví, nechodí se do přírody, nerozvíjí se motorika. Děti se často nejsou schopny soustředit na mluvenou řeč, mají vady výslovnosti, protože je rodiče doma jen posadí před televizi. Můj názor je, že předškolní příprava by měla být mnohem intenzivnější,“ dodala psycholožka.