Radioaktivní katastrofu na Karlovarsku dokázali komunisté dokonale ututlat

  8:24
Velká voda vyplavila v červnu 1961 celou oblast Krušných hor v pásu od Lubů až po Potůčky. Valící se živel ničil mosty, silnice, domy. Milionové škody za sebou nechal v Nejdku nebo Rotavě. Katastrofou se stala vyplavená Chemická úpravna rudy Jáchymovských dolů. Komunistický režim však vše pečlivě ututlal.

Kostel sv. Michaela Archanděla v Nové Roli | foto: MAFRA

Památek na tuto katastrofu mnoho není. Snad jen pozorní návštěvníci kostela sv. Michaela Archanděla v Nové Roli si mohou povšimnout krátké zmínky o devastující povodni na informační tabuli před vstupem do svatostánku. Málokdo z návštěvníků ovšem tuší, že ho kdysi radioaktivní bahno zaplavilo do jednoho metru výšky. Mohla za to právě katastrofální povodeň na říčce Rolavě.

Radioaktivní katastrofa

Těch byla na Rolavě celá řada, k nejničivější z nich pak došlo v noci z 9. na 10. června 1961. O tom, co způsobila, nás zevrubně informuje kronika obce Nové Role, kde kronikář Ladislav Trnka povodni a jejím následkům věnoval celých šest hustě (a krasopisně) psaných stránek.

Jako většina pohrom, i tato přišla nečekaně. V pátek 9. června se po údajně „mimořádně krásném“ letním dni kolem osmé večerní strhla strašlivá bouřka s průtrží mračen, jakou nikdo celá desetiletí nepamatoval.

Nejvíce zasaženou oblastí byla západní část Krušných hor, poměrně úzký pruh země zhruba od Lubů k Potůčkům, kde během pouhých dvou hodin, zhruba od osmi do desíti večer, déšť rozvodnil všechny potoky a řeky odvodňující českou stranu pohoří.

Obrovské škody, vyčíslené na tehdejší dobu astronomickou částkou devět milionů korun, napáchala povodeň v Rotavě, kde stejnojmenná říčka Rotava hrubě zdevastovala nedávno otevřený strojírenský závod.

Novotou ještě vonící výrobní halu zanesla bahnem až do výšky půl druhého metru, takže všechny nově instalované stroje a elektrozařízení musely být demontovány a odvezeny k celkové opravě.

Podobně řádila i rozvodněná řeka Svatava a „zahanbit“ se nedala ani Rolava. Noc plnou hrůzy prožili lidé v Nejdku, kde se do vody zhroutil most na karlovarské silnici i s vedle stojícím obytným domem, ze kterého ještě na poslední chvíli stihli evakuovat obyvatele, a voda zaplavila i přízemní prostory nejdecké přádelny, kde „způsobené škody dosáhly sedmimístného čísla“.

Novorolská katastrofa

Apokalyptických rozměrů nabyla katastrofa v Nové Roli, kam voda vtrhla čtvrt hodiny po půlnoci a kulminovala mezi druhou a třetí ranní. Zatopená byla nejenom celá „stará“ Nová Role, kde se voda rozlila na zhruba 12 hektarech zastavěného území a vyplavila čtyři desítky domů, ale i 36 hektarů luk a víc než 20 hektarů osetých polí.

Na záchranných pracích se kromě dvacítky místních dobrovolných hasičů a celé řady obětavých obyvatel obce podíleli i profesionálové z karlovarského „Požárního útvaru“, vojáci, a dokonce i příslušníci „Vnitřní stráže“ (rozuměj „bachaři“) z věznice ve Vykmanově).

Děsivá povodeň a zejména radioaktivní zamoření poloviny karlovarského okresu, které způsobila, byly tehdejším režimem důsledně a důkladně tutlány a dnes, kdy už přímých pamětníků zas tak moc nežije, jsou skoro zapomenuty.

V tutlání byli ostatně komunisté mistry, vždyť ještě v roce 2001, kdy si v Nejdku tyto události připomínali výstavou dobových fotografií a dokumentů, se bývalý kapitán Veřejné bezpečnosti (VB) a v roce 1961 předseda povodňové komise V. R. proti tvrzení, že tady k nějakému úniku radioaktivity vůbec došlo, tvrdě ohradil.

Obecní kronika plná informací

Jak to bylo ve skutečnosti, nás zevrubně informuje kronika obce Nové Role, kde kronikář Ladislav Trnka povodni a jejím následkům věnoval celých šest hustě (a krasopisně) psaných stránek.

Na neštěstí bylo zaděláno asi čtyři kilometry nad Nejdkem, kde v ostrém zákrutu řeky nad dřevozpracujícím závodem ve Vysoké Peci zatarasily říční koryto popadané kmeny stromů. Zdivočelá voda vystoupila z břehů, zaplavila skládku kulatiny a veškeré dříví odtud hnala dál po proudu.

A co čert nechtěl, tam „dál“ byla Chemická úpravna rudy Jáchymovských dolů s řadou kalojemů plných radioaktivního odpadu. Zde je svědectví novorolského kronikáře obzvlášť cenné, neboť v „civilu“ právě na úpravně pracoval, a k čemu tady došlo, měl takříkajíc „z první ruky“.

Sedmdesát tisíc tun radioaktivního kalu uniklo

Most na odbočce ze silnice do závodu se spojeným úsilím dobrovolných hasičů a zaměstnanců noční směny před běsnícím živlem ještě podařilo zachránit, na víc jim už však síly nestačily.

Jako první se do rozbouřených vod Rolavy zřítila pod mostem na břehu řeky stojící patrová provozní budova, kde byla mimo jiné i ordinace závodního lékaře, ze které „hasič Kratochvíl s nasazením vlastního života na poslední chvíli vynesl zdravotní sestru Kubů“, a pak došlo k tomu, čeho se všichni obávali nejvíce: pod náporem vody se protrhla hráz jednoho z kalojemů a do řeky uniklo 70 tisíc tun radioaktivních kalů.

Rozsah této katastrofy si dneska sotva kdo dovede představit, zamořené bylo nejenom rozsáhlé území včetně zdrojů pitné vody v celém povodí Rolavy až ke Karlovým Varům, zvýšenou radioaktivitu prý tenkrát naměřili až v ústí Labe do Severního moře.

Že „usazený radioaktivní rmut je stálým zdrojem radioaktivního znečištění“, konstatovala Státní vodohospodářská inspekce ještě rok po povodni v červnu 1962.

Dlouhé čekání na úklid

V samotné Nové Roli se na odvoz radioaktivního sajrajtu zpátky do Vysoké Pece čekalo celé měsíce. Veškerá technika totiž byla z celkem pochopitelných důvodů nasazena na obnovu protrženého kalojemu, aby nedošlo k havárii zbývajících. Těch kalů zde nakonec bylo tolik, že je odváželo „pět nákladních tater po několik dnů“.

Kostel sv. Michaela dostal krutou ránu, bahno, kterým byl zanesený do výšky jednoho metru, nenávratně zničilo veškerý mobiliář, a aby toho nebylo málo, postarali se „neznámí pachatelé“ o rozkradení varhanních píšťal. Hrubě poškozený a zdevastovaný kostel se záchrany dočkal až po listopadu 1989 a postarali se o to sami Novorolští.

Obnova kostela

O základní práce na celkové opravě kostela a úpravě jeho okolí se postarala v roce 1990 ustavená „občanská iniciativa“ pod vedením Jana Heringa, náklady na opravu byly zčásti uhrazeny finančními prostředky získanými dobrovolnou sbírkou mezi občany města a zčásti z rozpočtu Městského úřadu Nová Role a archeologický průzkum, při kterém byly objeveny základy dvou postranních oltářů, provedlo Karlovarské muzeum.

Veřejnost se prvně do kostela podívala v prosinci 1991 na akci „Vánoce s koledou“, v roce 1993 ho pražský biskup František Lobkowitz znovu vysvětil a od té doby slouží jako filiální kostel Římskokatolické farnosti Stará Role.

První písemná zmínka o něm pochází sice „až“ z roku 1293, jeho základy však byly položeny už před polovinou 13. století, kdy byla na pravém břehu řeky Rolavy mezi lety 1240 až 1255 cisterciáky postavena venkovská kaple zasvěcená svatému Michaelu Archandělovi.

Původně románsko-gotická stavba, ze které se do dnešních dnů alespoň částečně dochovaly pravoúhlé kněžiště a sakristie, byla do současné podoby jednolodního kostela krytého vysokou sedlovou střechou se zvoničkou přestavěná v roce 1781 a je od roku 1958 chráněná státem jako „jedna z nejstarších staveb této oblasti, dokládající pronikání burgundských vlivů do raně gotické architektury Čech“.