„Ministerstvo zemědělství se rozhodlo upozornit vlastníky vodohospodářské infrastruktury na možné riziko nedostatečné tvorby prostředků na její obnovu,“ uvedl Tampír. K tomuto závěru na ministerstvu dospěli na základě výsledků analýzy dat za rok 2016.
„Vlastník by měl přijmout opatření k nápravě zjištěného stavu. V praxi půjde například o upravení kalkulace ceny pro vodné a stočné na rok 2019. Tu musejí mít vlastníci do konce letošního roku,“ předestřel mluvčí.
Z Prahy tedy zní doporučení zdražit vodu. Jedno takové přistálo i na radnici v Šindelové.
„Vyplývá z něj, že bychom měli sami navyšovat cenu vody,“ potvrdila Věra Drozdíková, místostarostka Šindelové. Postup ministerstva ovšem nechápe. „Je neúnosné, do čeho všeho je nás ministerstvo schopné tlačit. Přitom nevím, z jakého titulu,“ říká
V Šindelové totiž stále vzniká vodovodní řad svépomocí. Obec navíc nikdy nežádala o dotace.
„V obci žije 300 lidí, z toho je 80 procent starších 65 let. Kdybychom jim zvedli cenu za vodu, byť jen o dvě koruny, špatně by to nesli,“ odhaduje místostarostka. Výhodnou cenu, která je 37 korun za kubík vody a zahrnuje pouze vodné, nikoliv stočné, vedení obce navyšovat nechce.
Podle Drozdíkové by to mohlo zajít až tak daleko, že by výhodnou cenu radnice dokonce dotovala. „To ostatně děláme už dnes v případě větších investic do vodovodní infrastruktury,“ doplnila místostarostka Šindelové.
Majetek se musí opravovat
Podle Václava Tampíra z ministerstva zemědělství si ale musí vlastníci vodovodů uvědomit, že žádný majetek není věčný a je třeba ho obnovovat.
„Zdroje financí, které lze použít, jsou zejména ve vodném a stočném, ale existují i jiné. Vlastníci mají možnost sdružovat se do větších celků, u kterých je předpoklad efektivnějšího zajištění péče o vodohospodářskou infrastrukturu,“ vysvětlil.
I proto jsou velcí „hráči“ na trhu s pitnou vodou v Karlovarském kraji klidní. O iniciativě ministerstva nic nevědí.
„Měli jsme u nás kontrolu z ministerstva zemědělství. Zjišťovali, zda plníme povinnosti vlastníka, mezi které patří právě tvorba rezervy na obnovu vodovodní infrastruktury. A prošli jsme,“ konstatoval Vladimír Urban, prokurista společnosti Sokolovská vodárenská.
Obdobnou zkušenost má i Antonín Jágl, ředitel Vodáren a kanalizací Karlovy Vary. „Podle výsledků kontroly u nás máme vše v pořádku. A žádná z obcí, v níž spravujeme vodovodní infrastrukturu, se na nás neobrátila s tím, že by jim z ministerstva přišlo podobné upozornění,“ uvedl Jágl.
Zarážející počet upozornění
Oba představitele vodohospodářských společností regionu však svorně zaráží jedna věc: počet upozornění, která z ministerstva do regionu odešla. V Karlovarském kraji je 131 obcí.
„Necelé dvě stovky dopisů jsou tedy strašně moc,“ podivoval se Vladimír Urban. „Ten počet je zarážející. Jak na krajské, tak na celorepublikové úrovni,“ přizvukoval Antonín Jágl.