„Byl jsem v lese a něco málo jsem našel. Očekávám, že to každým dnem začne pořádně růst. Hlavně hřibovité, tedy kováři a praváci, masáci, lišky, holubinky. Snad nebudou tolik červivé, vzhledem k tomu, že hodně prší. Ale to se dopředu nikdy neodhadne,“ ukazuje úlovek v košíku předseda Mykologického klubu Slavkovský les Vlastimil Tůma.
Ačkoli podle jeho slov roste nejvíc jedovatých hub na podzim, pozor je třeba si dávat pokaždé. „Začnou růst i ty jedovaté, to je jasné. Například na Kynžvartsku to může být třeba muchomůrka zelená nebo tygrovaná. Prostě houbu, u které nemám jistotu na 100 procent, že je jedlá, tu nechám v lese,“ radí Tůma.
V poradně řeknou, jak houby správně upravit
Právě na pomoc houbařům a milovníkům houbových specialit spustila Karlovarská krajská nemocnice, pod niž spadá i nemocnice v Chebu, novou službu pro veřejnost. Otevřela mykologickou poradnu, která poskytuje odborné konzultace nejen při podezření na otravu houbami, ale také poradí, jak jednotlivé druhy rozpoznat či jak je správně upravit.
Ukáže, jak na hygienu při zpracování i na prevenci zdravotních rizik spojených s konzumací plodnic. Nabízí ale i další služby. Poradna je v provozu od letošního července a sídlí ve vestibulu Oddělení klinické mikrobiologie v pavilonu D Nemocnice Karlovy Vary. Zajišťuje ji lékař Jan Wipler.
„Konzultace probíhají od pondělí do čtvrtka mezi 7. a 15. hodinou, po domluvě však i v jiných časech. Využít lze také online konzultaci formou zaslání fotografie e-mailem nebo přes aplikaci WhatsApp,“ uvádí mluvčí nemocnice Markéta Singerová s tím, že v poradně je možné konzultovat rovněž výskyt dřevokazných hub v domácnostech a zahradách.
„Přednáším mykologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Hradec Králové. Mykologie je mou profesí i celoživotním koníčkem, a právě proto vnímám potřebu odborné osvěty mezi veřejností,“ říká Jan Wipler.
Houby vařit minimálně 30 minut
Připomíná, že nemocnice každoročně řeší řadu případů podezření na otravu houbami. Mnohé z nich přitom souvisejí s neznalostí nebo nesprávnou úpravou běžných jedlých druhů.
Podle Jana Wiplera je proto zásadní přinést po požití podezřelé plodnice všechny zbylé houby v nezpracovaném stavu. „Včasná konzultace může předejít zbytečnému stresu i zatížení urgentních zdravotnických služeb, zvlášť pokud jde pouze o takzvaný pseudomycetismus, tedy stav, kdy se příznaky otravy objevují vlivem stresu a paniky, nikoli toxinu,“ podotýká Wipler.
Skutečná otrava houbovým toxinem může způsobit těžké zažívací potíže. Může nastat i po konzumaci nedostatečně tepelně upravených hřibovitých hub, jako jsou například hřib koloděj nebo václavky. U dětí a seniorů hrozí vážné dehydratace a další komplikace. Odborníci proto doporučují houby vždy vařit minimálně 30 minut, čímž dojde k deaktivaci většiny běžných toxinů.
V případě potíží je nutné vždy kontaktovat lékaře nebo Toxikologické informační středisko. Mykologická poradna funguje na telefonním čísle 777 884 895 a na emailu jan.wipler@kkn.cz.