Pomezná, která ani úředně neexistuje, získává svou původní podobu

  17:50
Ještě nedávno připomínala vesnici Pomeznou v bývalém hraničním pásmu jen polozbořená gotická věž. Byla posledním pozůstatkem kdysi kvetoucí osady, která po válce a odsunu německých obyvatel musela ustoupit železné oponě. Díky Petru Jaškovi z Chebu dnes usedlost, která vyrostla na místě někdejšího panského sídla, vstává doslova z ruin.

Petr Jaška z Chebu se pustil do obnovy téměř zaniklé středověké tvrze ve vesnici Pomezná, která už úředně neexistuje. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Poté, co se podařilo dozdít stěny čtverhranné věže a provizorně ji zastřešit, přišel na řadu objekt někdejšího chléva, který s věží těsně sousedí.

„Letos se nám povedlo dozdít přízemí a položit dřevěné podlahy pro první patro. Ještě v tomto roce plánujeme zrenovovat část interiérů do původního stavu. Zachovalo se stání pro dobytek, oka na přivázání zvířat, míchačka na krmivo, odtoková vana, koryta a hromada všelijakých prvků v podlaze. Příští rok bychom chtěli chlév dozdít a zastřešit. Uvidíme, jak se nám to povede, protože současné ceny materiálu a všeho ostatního jsou prostě astronomické. Hodně nám letos pomohl kraj a rovněž je skvělé, že do Pomezné už vede opravená silnice,“ popsal nejbližší plány Petr Jaška s tím, že nedokončené zdi chléva a hlavně dřevěnou podlahu v patře provizorně chrání před nepřízní počasí silné plachty.

Petr Jaška z Chebu se pustil do obnovy téměř zaniklé středověké tvrze ve vesnici Pomezná, která už úředně
neexistuje.

Zároveň se dozdívají zdi původního tvrziště. Jak zjistil letošní archeologický průzkum, staré konstrukce využívali dřívější majitelé statku při stavbách dalších objektů. Bylo to tak u stodoly, kolny či obytného stavení. I ty by měly v Pomezné znovu vyrůst.

„Máme rozpracované projekty na stodolu a obytnou hrázděnku. Ta stála nad sklepením, které se nám už podařilo obnovit. Letos jsme objevili i zbytek zdí tohoto stavení. Stejné to je i u stodoly ze severní a jižní strany. Tam se dokonce zachovaly i velké kameny, které lemovaly bránu. To aby kola projíždějících povozů neotloukala zeď nebo dřevěná vrata. My teď díky tomu přesně víme, na jakém místě byl vstup. Obě stavení se nám podařilo přesně zaměřit a plánujeme je zanést do katastru,“ ukazuje Petr Jaška.

Podle jeho slov by měla obnovená hrázděnka vypadat stejně, jako na historických fotografiích. Stodola, jejíž podoba není známá, bude po dohodě s památkáři kopírovat obdobné stavby, stojící v památkové rezervaci v Doubravě.

„Hrázděnku chceme dělat pěkně postaru, přesně tak, jak se má. Už víme, že tu jsou lidé, kteří to umí. Když nedávno v Kraslicích obnovovali hrázděnku, povedlo se jim to skvěle. Obytné stavení by mělo vypadat podobně, jako hrázděnka chebského statku v Milíkově. Ono tady na Chebsku byly ty usedlosti hodně podobné, lidé sázeli na léty prověřené typy staveb, do experimentů se moc nepouštěli,“ dodal.

Někdejší obec Pomezná, německy Markhausen, leží severozápadně od města Cheb na levém břehu řeky Ohře prakticky na hranicích Čech a Bavorska. První písemnou zmínku o obci se podařilo doložit už v roce 1225, kdy se v listinách objevují jména bratrů Konráda a Berchtolda z Markhausen. Podle dobových pramenů zde v roce 1424 stálo pět velkých a šest menších statků, čtyři malá hospodářství a mlýn.

Kolem roku 1800 měla Pomezná už více než sto dvacet obyvatel a dvaadvacet usedlostí. Po válce byli obyvatelé nuceně vysídleni a o pár let později, v souvislosti se stavbou železné opony, opuštěné domy srovnaly se zemí radlice buldozerů. V roce 1976 byla obec Pomezná úředně zrušena.