„Nejprve se zaváděly počítačové systémy v 90. letech, potom následovala automatizace a digitalizace. V prvním desetiletí nového tisíciletí a v poslední době se rozvíjí e-government a elektronické služby, které zlepšují například bezpečnost dat a ochranu osobních údajů,“ řekl Petr Vašta, garant sekce IT při Krajské hospodářské komoře Karlovarského kraje.

„Kdysi jsme začínali v době, kdy vrcholem byly telefonní rozvody, domovní komunikace a nějaké to požární zabezpečení. Dnes je v budovách mnoho systémů požárních, pro přenosy dat, bezpečnostních i kamerových a podobně. To vše nese velký nárok na znalosti a schopnosti našich techniků,“ podotkl Libor Sladký z karlovarské společnosti ICS-systémy.

Rozmach v čase covidu

„Pomyslně jsme se dostali z doby kamenné do 21. století,“ dodává Sladký. „Z technologického hlediska jsme svědky prudkého pokroku ve výpočetní síle, konektivitě a senzorických technologiích. To umožnilo vznik systémů, které dokážou efektivně sledovat, řídit a rovněž analyzovat širokou škálu procesů,“ potvrzuje Roman Šonka, ředitel chebské pobočky Kropf Solutions.

Obor IT zaznamenal nebývalý rozmach v časech covidu. Řada firem z nejrůznější oborů najednou začala hledat řešení pro homeoffice nebo vlastní e-shopový prodej. „Rychlý nárůst práce na dálku a potřeba minimalizovat fyzický kontakt přiměly mnoho společností k zavádění automatizovaných procesů,“ vysvětluje Roman Šonka z Kropf Solutions.

Z hraček jsou hrozby

Podotkl, že to vedlo ke zvýšení poptávky po řešeních, která umožňují vzdálené monitorování a řízení, a to nejenom ve výrobě, ale i v sektorech jako je správa budov a chytrá energetika. V návaznosti na rostoucí množství propojených zařízení a dat se klade důraz na kybernetickou bezpečnost. Firmy se snaží zajistit, aby digitalizace nevedla ke kybernetické zranitelnosti.

„Z hraček se staly efektivní hrozby, jelikož průměrný dron dnes unese až dvacet kilogramů nákladu. To například pro mezinárodní letiště či průmyslové komplexy představuje reálné nebezpečí. Vybíráme proto technologie, které jsou před nimi o dva kroky napřed, a instalujeme je, kde je třeba,“ zdůraznila Karolína Metzová, projektová manažerka sokolovské společnosti HSF.

Nedostává se odborníků

Technologické vymoženosti ale znamenají pro oblast IT jeden velký problém, a tím je dostatek kvalifikovaných zaměstnanců. S tím se potýkají zejména firmy z Karlovarského kraje. Mladí a vzdělaní lidé většinou odcházejí do velkých měst. Lákají je pracovní nabídky, ale také lepší šance na bydlení. Navíc v regionu chybí vysoká škola, jejíž absolventi by zde zůstávali.

„Již delší dobu jsme z personálního hlediska kapacitně poddimenzovaní. Není vůbec snadné najít vhodné adepty, kteří by se mohli zapojit do týmu. I v malém kolektivu musíme zvládat stále větší objemy práce,“ potvrzuje Vladimír Loník, jednatel společnosti MAJAK – Software z Karlových Varů. „Pozice kraje v tomto ohledu není jednoduchá,“ zdůraznil.