Za projektem stojí Nadační fond Historický Cheb, který se stará o ochranu a obnovu památek v regionu Chebsko. Předseda správní rady fondu a chebský místostarosta Michal Pospíšil informoval, že práce přišly na přibližně 2,5 milionu korun.
„V letošním roce se nadace zaměřila na opravu dvou kapliček. Jedna stojí v lese, druhá na louce. Jde o zastavení číslo pět a číslo šest. Pracovalo se podle historických postupů, kapličky například mají vápenné omítky,“ řekl Pospíšil.
Zatím není jasné, kdy se podaří uvést do původního stavu i zbylá zastavení křížové cesty. Vzhledem ke značné degradaci drobných zděných staveb to nebude jednoduché. Pospíšil odhadl, že náklady na jejich opravu by mohly přesáhnout částku 30 milionů korun.
Třetina kapliček už dnes nestojí
Nadace se proto bude snažit získat na záchranu cesty dotace nebo podporu dárců. Plány komplikuje také to, že některé kapličky nejsou v majetku města, další stojí na soukromých pozemcích. Je proto nutné s majiteli jednat o součinnosti při opravách.
„Musíme si položit otázku, zda by nebylo vhodné vstoupit do jednání s církví a získat zbylé kapličky, které ještě můžeme identifikovat, za nějakou symbolickou cenu. Potom bychom mohli podstatně razantněji žádat o dotace nebo případně shánět jako město nějaké sponzory na opravu,“ uvedl Pospíšil.
Křížová cesta, která se vine okolím poutního místa Maria Loreto, pochází ze 17. století. Je ojedinělá tím, že původně měla devětadvacet zastavení, což je poměrně raritní počet. Přibližně třetina kapliček však už nestojí.
„Některá zastavení se nacházela v místech, která jsou už dnes pod hladinou přehradní nádrže Jesenice. Další části cesty vedou po soukromých pozemcích a také je třeba vidět, že se změnil ráz krajiny. Je proto jasné, že celou křížovou cestu se v její původní podobě obnovit nepodaří. Musela by částečně vést jinudy,“ naznačil Pospíšil.
Pokud by se ale podařilo trasu alespoň zčásti obnovit, mohla by se stát významným turistickým cílem. Podobně jako ta původní by mohla lidem, kteří se po ní vydají, nabídnout nejen příjemnou relaxaci, ale i duchovní rozměr.
Křížová cesta ze 17. století
Barokní křížová cesta vyrostla současně s budováním hrozňatovské Lorety jako připomínka na utrpení Ježíše Krista. V členité krajině kolem Starého Hrozňatova vznikala v letech 1664 až 1689. V kaplích na trase bylo ještě počátkem 20. století možné vidět celkem 127 dřevěných soch. Zlomek se jich dochoval v muzejním depozitáři.
U Božího hrobu se nacházel soubor kamenných plastik, který je možné vidět na místě bývalého hřbitova u Lorety, kde je dnes meditační zahrada.
Poutníci procházeli celou cestu za zpěvu písní a modliteb necelé tři hodiny. Po roce 1945 a odsunu německých obyvatel loretánská svatyně s velkou křížovou cestou ležící v pohraniční oblasti s omezeným přístupem zpustla a zchátrala. Díky hrozňatovskému rodákovi Antonu Hartovi z německého Waldsassenu, který nově vzniklou nadaci Historický Cheb podpořil štědrým příspěvkem, se krátce po revoluci podařilo Loretu i několik závěrečných zastavení křížové cesty obnovit.
Podle současného stanoviska ministerstva financí by ale samosprávy neměly zřizovat nadace, v nichž jsou jedinými zřizovateli. Město Cheb proto současný nadační fond zruší a následně založí nový, kde ale bude mezi zakladateli Ulrika Hartová, dcera Antona Harta.

