„Nejnovějším počinem je nová klenba nad černou kuchyní. Je zčásti valená a zčásti hřebínková,“ líčí postup prací Martina Vavřínová, mezi jejíž povinnosti patří mimo jiné provádění návštěvníků po rekonstruovaném hradu.
Ten po druhé světové válce postihl osud mnoha podobných památek. Po znárodnění se v něm vystřídali vojáci i zemědělci. Poslední ranou byl velký požár, který zde vzplál v noci na 9. červen roku 1985. Podle oficiálních závěrů vyšetřování jej založili trampové. Mezi místními se však mluví o cílené likvidaci hradu. Jeho věž si pak v roce 1991 prošla vlastním ohnivým peklem, kdy ji zapálili vandalové.
Od začátku 21. století, kdy zříceninu koupil Bedřich Loos, se ovšem vehementně pracuje na záchraně památky. „Aktuálně pracujeme v čele hradu na renesanční přístavbě. Ta při požáru rovněž hodně utrpěla,“ říká Martina Vavřínová.
Staré postupy i moderní metody
I když se při záchraně hradu používají prakticky výhradně historické postupy, moderním technologiím se rekonstrukční práce neubrání. A tak v severozápadním traktu hradu přišla na řadu injektáž, která má zajistit pevnější spojení stavby se skálou. „Ta ale nebude vidět,“ ubezpečuje pracovnice hradu.
Už dnes se navíc chystají i další práce na hradní věži. Kvůli nim se na hrad už podruhé sjeli mistři tesaři z celé republiky. Pod jejich rukama vznikají tradičními technikami trámy, které poté majitel hradu použije na konstrukci vestavěného schodiště. Poprvé tesaři na hradě pracovali v roce 2020, po covidové pauze si zde dali dostaveníčko opět letos.
„V celé republice je možná padesát lidí, kteří dokážou vyrábět trámy historickou technikou,“ říká organizátor tesařského sympozia František Ungr. Připouští, že na rozdíl od těch průmyslově vyráběných, jdou práce výrazněji pomalu. „Z katru máte trám za pár minut. Zdatný tesař dokáže tradiční technikou vyrobit čtyři až osm metrů trámu za den,“ popisuje náročnou práci Ungr.
Podobně složité je to se sháněním nářadí na výrobu. „Vykovat tesařskou sekeru umí už jen pár lidí v republice,“ vysvětluje organizátor sympozia.
Přes tyto problémy se před dvěma lety podařilo mistrům tesařům vyrobit šestnáct trámů, letos mají v plánu tento výkon alespoň zopakovat. „Pak už bychom mohli mít dostatek trámů na to, abychom mohli začít s vestavbou schodiště do hradní věže,“ doufá Martina Vavřínová.
Už na podzim by mohly práce začít. Před zachránci památky ovšem bude stát složitý úkol: jak dostat těžké trámy do věže. „Nejspíš pomocí kladky hradními okny,“ dodává průvodkyně Martina Vavřínová.