Známý chebský znalec hub a někdejší dlouholetý předseda Mykologického klubu Slavkovský les Jiří Pošmura má už vytipovaná místa, kde je možné plodnice jedlých hub najít třeba i pod sněhem.
„Hlíva ústřičná roste až do minus 5 stupňů. Najdeme ji hlavně na listnáčích, takže bych se šel projít do nějakého bukového nebo dubového lesa. A dobré je nekoukat se jen pod nohy, jako když se chodí na hřiby, ale zvednout oči i vzhůru. To není na škodu,“ radí Pošmura.
Doplnil, že hlívu je možné najít například i na ořešáku. Tvoří velké plodnice ve tvaru ústřice, jejichž zbarvení je proměnlivé od bělavé, šedomodravé až k šedohnědé. Klobouky rostou jako u většiny ostatních hlív nad sebou v trsech a mohou dosahovat hmotnosti i několika kilogramů.
„Hlívu jde v kuchyni upravit na mnoho způsobů. Já také plodnice suším a poté rozemelu na prášek, který přidávám do pokrmů. Hlíva totiž obsahuje řadu tělu prospěšných látek,“ prozrazuje Pošmura, který nevynechává houbařské výlety ani v době sněhových závějí. Ke košíku jen přibalí termosku s čajem a lopatku na odhazování sněhu. „Vím, kde houby rostou, tak si pro ně dojdu jako do lednice. Stačí jen odstranit sníh,“ směje se.
Do lesa si houbaři chodí i pro ucho jidášovo. Roste v našich podmínkách především na starých, někdy i mrtvých či jinak narušených kmenech a větvích bezu černého. Houbu ale můžeme najít i na jiných dřevinách, například na vrbě.
„V lesích ale i v parcích nacházíme v zimě také penízovku sametonohou,“ přibližuje Pošmura.
Ta roste na vrbě, bříze, topolu, jilmu, lípě a není vzácná ani na ovocných stromech. Poznáme ji podle tmavého sametově vybarveného třeně. Kloboučky jsou až deset centimetrů široké, světle pomerančové barvy, hladké a lesklé. Houba tvoří převážně trsy. Je vhodná do polévek nebo pod maso. Ale jen klobouky, třeně jsou poměrně tuhé.
„Najít je možné i nejrůznější zvláštnosti a rarity. Jako jsou například ohnivce. Kolem Bečova roste vzácný ohnivec zimní, ale ten má ještě čas, teď momentálně můžeme obdivovat ohnivce rakouské. Najdeme je třeba v okolí Hraničné na Chebsku. Mají krásně rudou barvu a já jim říkám zimní květy lesa,“ dodává Pošmura.