„Hotely zatím jedou dejme tomu na polovinu kapacity. Pokud ovšem bude poptávka, začnou postupně otevírat i další ubytovací kapacity, které jsou zatím zavřené. A pak přijde teprve ten pořádný boom zájmu o profese do provozů,“ řekl předseda krajské sekce Asociace hotelů a restaurací ČR Jan Kronika.
Aktuálně nejvíce chybějí servírky, číšníci i kuchaři.
„Při hledání personálu spolupracujeme nejenom s Úřadem práce, ale také sami mezi sebou,“ přiblížil praxi mezi hoteliéry Kronika. Systém funguje tak, že si hoteliéři a restauratéři předávají kontakty na zájemce o práci.
Problém ovšem Jan Kronika vidí ve skutečnosti, že řada lidí dala oboru úplně vale. „Třeba takový kuchař v době pandemie změnil profesi, a do té původní se už vrátit nechce,“ naznačil Kronika.
Podle primátorky Karlových Varů Andrey Pfeffer Ferklové, která dříve působila ve funkci ředitelky karlovarského Grandhotelu Pupp, a k oboru má tudíž hodně blízko, se cestovní ruch sice pomalu, ale přesto rozjíždí. „Bohužel, hotely, které se soustředí výhradně na ruskou klientelu, mají stále zavřeno,“ uvedla primátorka.
A právě v tom, že některé hotely zatím neotevírají, vidí šanci pro ty, které už jedou, ale nemají dost zaměstnanců. „Mohl by začít fungovat řekněme sharing, tedy půjčování či sdílení zaměstnanců,“ naznačila možnost, jak řešit aktuální situaci, primátorka krajského města.
Tato myšlenka není podle Jana Kroniky úplně nová. Už dříve se hoteliéři mezi sebou domlouvali na podobných možnostech. „Zatím se to ale nikdy nepodařilo dotáhnout do konce. Je tedy možné, že koronakrize tento proces urychlí,“ řekl šéf krajské sekce Asociace hotelů a restaurací ČR.
Lázně řeší stejné problémy
Podle prezidenta Svazu léčebných lázní Eduarda Bláhy by aktuální situace mohla vyvolat i tlak na legislativní změny v zaměstnávání cizinců.
„Proces je zatím komplikovaný. Podle mého to povede k tlaku na to srovnat situaci u nás s našimi nejbližšími sousedy, kde je zaměstnávání cizinců jednodušší,“ naznačil Bláha.
Dalším krokem, který by měl do oboru přilákat zaměstnance, je pak podle něj navyšování mezd. I tak se ale prezident lázeňského svazu obává, že bude trvat roky, než se obor ze současné krize vymaní.
Lázeňské organizace totiž podle Bláhy řeší úplně stejné problémy jako majitelé hotelů a restaurací.
„S hodně velkými uvozovkami by se dokonce dalo říct, že hotely a restaurace na tom byly lépe,“ konstatoval Bláha. V rámci státní podpory totiž podle něj hoteliéři a restauratéři dosáhli na ty nejlepší formy podpory. „Kdežto lázně, které mohly omezeně fungovat, na takové možnosti nedosáhly,“ vysvětlil Bláha.
Řada zaměstnanců odchází do Německa
Situace je podle něj v tomto ohledu stejná v celé České republice. Karlovarskému kraji ji ještě komplikuje sousední Německo, kam řada lidí odchází, a pak také rozrůstající se logistické aktivity přímo v regionu, které rovněž přetáhly řadu zaměstnanců z gastronomické sféry.
Cestovní ruch v regionu v nadcházejícím období nemůže spoléhat na tradiční klientelu z Ruska. Stejně jako loni se tak bude muset turistický trh spolehnout na tuzemské hosty a lidi ze „západních“ zemí. Aktuální situaci odpovídá i strategie Infocentra Karlovy Vary ve vztahu k zahraniční propagaci města.
Neznamená to ovšem, že by se propagace Karlových Varů z ruského trhu stáhla úplně. „Jen budou investice minimální,“ vysvětlil Josef Dlohoš, ředitel Infocentra Karlovy Vary.
Co se propagace města na východních trzích týká, chce Infocentrum zacílit na menší postsovětské republiky. „Například na Ázerbájdžán či Tatarstán, odkud loni létaly charterové lety,“ naznačil Dlohoš. Další prostředky na propagaci pak podle něj poputují na trhy na západ od české hranice.
Další významnou injekcí pro oživení cestovního ruchu by podle karlovarské primátorky Andrey Pfeffer Ferklové mohla být takzvaná kongresová turistika. „Je velká šance, že lidé, kteří region objeví právě díky ní, se vrátí i jako individuální turisté,“ naznačila karlovarská primátorka.
