Jejich stavy v uplynulých letech rostly a to přidělává rybářům vrásky na čele. Společnost Rybářství Mariánské Lázně se dokonce stahuje z některých menších rybníků v Karlovarském kraji. Důvod? Chov ryb se tu společnosti ekonomicky nevyplatí.
„Jde například o rybníky v okolí Karlových Varů a Bochova. Není možné tyto menší vodní plochy uhlídat. Když tam přivezeme násadu, fungují jako bufet. Budeme hospodařit jen tam, kde to dokážeme ochránit,“ konstatoval Zdeněk Mašek, jednatel Rybářství Mariánské Lázně.
Upřesnil, že společnost, která hospodaří na přibližně 1 400 hektarech rybníků, plánuje opustit asi 300 hektarů vodní plochy. Patrně největším problémem je pro mělké chovné rybníky přemnožený kormorán. Podle rybářů ale povolení k odstřelu situaci příliš neřeší.
Administrativa je překážkou
„Střetává se tu zákon o ochraně přírody se zákonem o myslivosti. Pokud nám krajský úřad vydá povolení pro odstřel, stejně střílet nemůžeme. Narážíme na zákon o myslivosti. Každý rybník je v nějaké honitbě, my nemáme výkon práva myslivosti. Musíme se s myslivci domluvit,“ uvedl Mašek.
Celý postup je podle něho administrativně složitý pro všechny zúčastněné. „Přestože stát dává za každého ptáka zástřelné, nikomu se do toho nechce. V podstatě jde o boj s větrnými mlýny. Jen na násadách přicházíme ročně o více než pět milionů korun,“ poznamenal Mašek.
Jak dále řekl, kormoráni řádí na tocích především na jaře a na podzim. Z řek a nádrží se často stěhují, až když voda zamrzne. „Když hejno na rybník usedne, během chvíle přijdeme o většinu násady. Ptáci sežerou odhadem 60 procent ryb a pak se přesunou jinam,“ vysvětluje Mašek.
Je potřeba stále více násady
Fakt, že počty kormorána na území republiky jsou dlouhodobě vysoké a škody závažné, dokládají také statistiky Rybářského sdružení České republiky. Podle těchto dokumentů přesáhla v loňském roce škoda způsobená kormorány v Česku částku kolem 102 milionů korun.
„Je to problém. Ročně vyprodukujeme 500 až 550 tun ryb. Ovšem abychom udrželi produkci na stejné úrovni jako v předchozích letech, musíme mít stále víc a víc násady. Často také vysazujeme starší ryby, které mají větší šanci, že přežijí. Je to ekonomicky nevýhodné,“ zdůraznil Mašek.
Pohromou jsou pro ryby i vydry nebo volavky. „Za posledních pět let rostl počet vyder a škod, které způsobují. Máme rybníky malé, průměrná výměra jsou 4 hektary. Když tam vypustíme tisíc kusů ryb, jsou je vydry schopné všechny vychytat,“ podotkl Mašek.
Připomenul, že k tomu navíc začínají řádit bobři, kteří zase ničí hráze. „U rybníku Regentu pokácel bobr osiku, padla na silnici,“ řekl Mašek a dodal, že by se při ochraně zvířat nemělo zapomínat na to, že v Evropě je kulturní krajina, kterou využívá také člověk.
8. dubna 2018 |
