iDNES.cz

Kdysi vedl k útočišti šlechtičny, teď po mostku chodí svatební průvody

  9:54,  aktualizováno  9:54
Upravené cestičky pod korunami vzrostlých stromů, ukázky zahradní architektury, řada drobných staveb, památek a soch. Nechybí vodní plochy, skalnaté rokle i romantické vyhlídky. Parku kolem zámku Kynžvart se postupně vrací historická podoba, kterou mu při založení vtisknul vídeňský dvorní zahradník Riedl.

Mostek v parku zámku Kynžvart na historické fotografii. | foto: Zámek Kynžvart

Naposledy byl podle historických předloh obnoven mostek k ostrůvku na Mlýnském rybníce. „Nahradil původní konstrukci, která byla v havarijním stavu a musela být z bezpečnostních důvodů odstraněna. Nyní má podobu podle dochovaných fotografií,“ uvedl Štefan Brštiak ze Správy státního zámku Kynžvart.

Zmínil také, že ostrůvek, ke kterému nový mostek vede, nebyl v minulosti pouze okrasným prvkem v krajinářské kompozici zámeckého parku, ale také místem hluboce osobním.

Želvová polévka i mořský jazyk. V Kynžvartu mají 190 let starý jídelní lístek

„Ve své době sloužil jako tiché útočiště Isabel de Silva y Carvajal de Santa Cruz, matky Paula Alfonse Metternicha a sestřenice španělského krále Alfonse XIII. Ostrůvek byl přístupný pouze přes branku na mostku, kterou si Isabel mohla uzamknout a vpustit dál jen své nejbližší přátele a spřízněné duše,“ předestřel Brštiak.

Romantické místo je v současnosti oblíbeným místem pro konání svatebních obřadů či pořádání menších kulturních či hudebních akcí.

Ostrůvek je součástí areálu, který kromě zámku a přilehlých budov zahrnuje i druhý největší zámecký park v Čechách. Rozkládá se na ploše 293 hektarů.

„Když se řekne Kynžvart, lidé si vzpomenou na zámek s kabinetem kuriozit nebo jedinečnou knihovnou. Neprávem opomíjený kynžvartský park, který zámek obklopuje, se přitom jako jeden z mála postupně blíží původnímu pojetí, s jakým byl zakládán. Rozhodně stojí za to si jej projít a procházku si vychutnat,“ řekl Brštiak.

Připomněl, že v posledních letech se podařilo opravit například Štolbův kříž v Ptačí aleji, Pascalinin kříž, sochu Diany či památník dvou císařů, který připomíná vztah kancléře Metternicha a dvou evropských panovníků.

Parku nechybí dendrologické lahůdky. Především to jsou velmi staří zástupci u nás běžných dřevin, tedy lip, dubů a buků. V odlehlém cípu parku roste největší douglaska v Karlovarském kraji, jejíž obvod kmene je mezi 4 a 5 metry.

Návrat po 70 letech. Sbírky zámku Kynžvart obohatí busta patrona poutníků

Unikátní je i zdejší smrk ztepilý, který zdobí prostor u zámeckého zahradnictví. Kynžvartský park se mohl chlubit i vzrostlejším exemplářem, ale ten počátkem 90. let padl. Obdivovat je možné i exotické a vzácnější kultivary. Například v republice největší javor červený nebo buk lesní Rohani, pojmenovaný podle knížete Rohana. Zajímavý je tím, že má okraje listů laločnaté, jakoby zubaté.

Zámecký park vznikl za spolupráce architekta Petra Nobileho s vídeňským dvorním zahradníkem Riedlem. Ten postavil základ parku především promyšlenou probírkou původních porostů, které doplnil novými výsadbami domácích dřevin.

Kompozičně byl park založen na dvou osách, později byl významně rozšířen. K osobitému vybavení prostoru patří litinové výrobky Metternichových železáren. Například fontána na nádvoří, socha Diany pod zámkem, přenosné lavičky, vyhlídkový pavilon u Lesní kaple, mříž uzavírající čestný dvůr, zábradlí mostků a mnoho dalších.

zpět na článek