Každá z nich se pyšní nějakým tím „nej“, adjektivum „nejstarší“ si nárokují hned dvě – Mayerův gloriet a Vyhlídka Karla IV.
Mayerův gloriet
Vůbec nejstarší karlovarská vyhlídka byla vystavěna už v roce 1804 na strmém skalním suku na levém břehu řeky Teplé, téměř přímo nad Vřídlem. Na místě pro vyhlídku jak stvořeném ji nechal zřídit bohatý vídeňský obchodník a karlovarský rodák Mayer (někdy též uváděn jako Maier), jehož jméno dodnes nese.
Rozkošný dřevěný altán na osmibokém půdorysu se štíhlou jehlancovitou plechovou stříškou, postavený patrně stavitelem a truhlářským mistrem Franzem Knollem ze slavného karlovarského rodu Knollů, je od té doby už více než dvě staletí vděčným cílem návštěvníků města.
Vystavený po většinu roku nepříznivému karlovarskému počasí, a přiznejme si, i nenechavým rukám vandalů, byl Mayerův gloriet už mnohokrát opravován, naposledy v roce 2012, kdy prošel důkladnou celkovou rekonstrukcí pod vedením tesaře Romana Kloučka s použitím tradičních tesařských technik a nástrojů a dubového dřeva pořízeného zimní těžbou.
Petrova vyhlídka
Jen o pár metrů výše než Mayerův gloriet je na skále další vyhlídka s velkým dřevěným křížem, pojmenovaná je podle ruského cara Petra I. Velikého, jenž prý se v roce 1712 při svém druhém léčebném pobytu v Karlových Varech vsadil, že sem vyjede v té době ještě nepřístupným skalnatým terénem na neosedlaném koni, a 11. listopadu se mu to skutečně podařilo.
Ruského imperátora připomíná i kamenná busta od pražského sochaře Tomáše Seidana, osazená v bezprostřední blízkosti vyhlídky v roce 1877.
Vyhlídka u Tří křížů
Krásný pohled na vřídelní město z opačné strany se otevírá z vrchu, který se vypíná nad pravým břehem řeky Teplé do nadmořské výšky 554 metrů. Kdysi se jmenoval Buková hora (Buchberg), dnes je pojmenovaný podle tří křížů, vztyčených zde v době rekatolizace někdy kolem roku 1640.
Místo jako vyhlídka sloužilo už v době barokní, altán, který zde stojí, je však podstatně mladší. Postaven byl v roce 2000 na střeše betonového bunkru, zbudovaného po druhé světové válce jako pozorovatelna civilní obrany.
Ani nejmladší z karlovarských vyhlídek však neunikla „pozornosti“ vandalů, kteří ji 9. listopadu 2003 zdevastovali tak „dokonale“, že bylo třeba postavit altán nový. Ten byl veřejnosti slavnostně předán 11. října 2006 a díky bohu slouží dodnes.
Vyhlídka Karla IV.
Nejstarší karlovarská vyhlídková věž byla vystavěná v roce 1877 v nadmořské výšce 514 metrů na tehdy holém kopci nad Grandhotelem Pupp. Původně se jmenoval Hamerský vrch (Hammerberg), v roce 1874 byl přejmenován na počest tehdejšího rakouského císaře na Výšinu císaře Františka Josefa (KaiserFranz Josefs Höhe) a dnes je na mapě zakreslený jako Jižní vrch.
Patnáct metrů vysoká vyhlídková věž byla vystavěna v pseudogotickém slohu v podobě minaretu se dvěma vyhlídkovými ochozy zdobenými cimbuřími. Je vysoká 15 metrů a je přesnou kopií rozhledny v severoněmeckém Schleswigu.
Otevřená byla jako „Rozhledna Františka Josefa“, po první světové válce dostala název „Josefova výšina“ (Josefshöhe) a po druhé světové válce se ujalo jméno „Vyhlídka Karla IV.“, pod kterým ji známe dodnes. V roce 1958 byla rozhledna zapsána na seznam státem chráněných památek, zatím poslední opravu prodělala v roce 2014. Je celoročně volně přístupná, na horní vyhlídkovou plošinu vede 79 schodů a výhled je dnes kvůli přerostlým okolním stromům poněkud omezený.
Goethova vyhlídka
Nejkrásnější ze čtyř karlovarských rozhleden byla vystavěna asi dva kilometry východně nad městem na Výšině věčného života (Ewiges Leben). Iniciátorkou stavby byla rakouská arcivévodkyně Stefanie, manželka korunního prince Rudolfa Habsburského, která na kopec s nadmořskou výškou 637 vyrazila v roce 1887 a výhledem odtud byla tak uchvácená, že navrhla postavit tady rozhlednu.
Honosný pseudogotický cihlový objekt výletní restaurace s vyhlídkovou věží byl vystavěn podle projektu proslulých vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, kteří jsou podepsáni pod celou řadou významných karlovarských staveb. Stavět se začalo v roce 1888 a 21. července 1889 byla rozhledna slavnostně otevřena.
Také tato rozhledna vystřídala během své existence celou řadu názvů. Původně se jmenovala „Vyhlídka korunní princezny Stefanie“ (Kronprinzessin Stephanie Warte), po vzniku Československa v roce 1918 pak dostala na počest slavného šumavského spisovatele Adalberta Stiftera jméno „Stifterova vyhlídka“ (Stifter-Warte), po druhé světové válce se jmenovala „Stalinova rozhledna“ a od roku 1957 se jmenuje „Goethova vyhlídka“.
Ve druhé polovině minulého století začala Goethova vyhlídka vinou nedostatečné údržby upadat a v roce 1960 musela být pro značnou zchátralost uzavřená. Ke znovuotevření po opravě došlo v roce 1974, ale koncem 90. let minulého století už byl celý objekt opět uzavřený. V prvních dvou desetiletích našeho milénia byla „Goethovka“ opakovaně nabízena k pronájmu, v letech 2004 až 2006 byla dokonce na krátko otevřená, ale na důkladnou rekonstrukci si musela ještě víc než deset let počkat.
Zatím poslední oprava proběhla v letech 2017 a 2018 a od 3. května 2019 rozhledna opět slouží veřejnosti (otevírací doba je na webových stránkách města Karlovy Vary). Věž je vysoká 42 metry a na vyhlídkovou plošinu ve výšce 34 metry vede 165 schodů.
Rozhledna Diana
Nejmladší a také nejznámější karlovarská rozhledna stojí přímo nad městem na Výšině přátelství v nadmořské výšce 556 metrů. Věž je vysoká 40 metrů a na vyhlídkový ochoz ve výšce 35 metrů vede 150 schodů. Komu se nechce šlapat pěšky, může jet výtahem, a ani k patě rozhledny nemusí po svých, ale může jet lanovkou.
Rozhledna Diana byla slavnostně otevřena krátce před první světovou válkou 27. května 1914, za první Československé republiky nesla jméno rakouského revolucionáře Hanse Kudlicha, který kromě jiného formuloval i návrh na zrušení poddanství. Po roce 1945 se krátce jmenovala Benešova rozhledna, ale nakonec to vyhrála Diana.