„Na místě, kde stála, je dnes jen informativní cedulka. A protože se na ni lidé ptají, dostali jsme nápad, že bychom mohli mít v muzeu její model, kde by si lidé mohli tuto krásnou stavbu prohlédnout,“ řekl ředitel muzea Arnošt Němec.
Podle jeho slov hrálo muzejníkům do karet i to, že se dochovaly původní plány synagogy. Navrhl ji tehdejší františkolázeňský architekt Karel Wiedermann. Muzeum proto oslovilo ašského badatele a modeláře Bohuslava Karbana, který se stavby modelu ujal.
Arabský investor chtěl stavět dům na místě synagogy, vyvolal tím rozruch |
„Pracoval jsem na něm devět měsíců. Odhadem to bylo nějakých 800 hodin práce. Je to přesná kopie původní stavby v měřítku 1:25, kterou jsem mohl udělat díky tomu, že se dochovala původní stavební dokumentace. Model je vytvořený z plastu, takže materiál nebude pracovat a model vydrží v nezměněném stavu dlouhé roky,“ konstatoval modelář.
Největším oříškem bylo odhadnout barvu fasády. Dochované fotografie totiž byly černobílé nebo dodatečně kolorované. Po konzultaci s památkáři došel k názoru, že barevnost nebyla žluto-bílá, jako u dnešních lázeňských budov, ale že se v kombinaci s bílou objevila spíše písková. Kopule s hvězdami pak má modrou barvu.
„Ta stavba je hodně zdobná. Přiznávám, že toho jsem se docela děsil. Nakonec jsem některé prvky nechal udělat pomocí 3D tisku. Pomohla mi s tím jedna chebská firma a povedlo se to na jedničku,“ zavzpomínal autor modelu, který cítil při tvorbě i lehkou nostalgii.
„Nemám žádné židovské předky, ale když jsem před sebou viděl tu krásnou stavbu a připomenul si, jakým způsobem zmizela ze světa, bylo mi to líto. Uvědomil jsem si, že to, co se tu tehdy dělo, bylo hodně špatné. Z mé strany to vnímám jako satisfakci a připomínku zdejších lidí, kteří přišli o život v koncentračních táborech jen kvůli svému původu. Co vím, tak ze zdejší židovské komunity se nikdo po válce nevrátil,“ dodal.
Model františkolázeňské synagogy tak symbolicky doplní další svatostánky, které ve městě jsou. Ty tvoří v centru města pomyslný čtverec.
Modelář Bohuslav Karban vměstnal do lahve i nepotopitelný Titanic |
„V jeho vrcholech je pravoslavný kostel, římskokatolický i protestantský. Tím čtvrtým vrcholem bývala právě synagoga. Vyrostla na svém místě v letech 1874 až 1875. Stavba vyšla na 30 tisíc zlatých a financovala ji zdejší židovská obec. A to tak, že každý člen židovské obce přispěl částkou 200 zlatých, město podpořilo stavbu 600 zlatými, 200 zlatých daroval i císař František I. A právě model synagogy nám dobře zapadá do nové výstavy, nazvané Františkovy Lázně v obrazech a médiích,“ připomněl ředitel muzea Němec.
Výstava je sestavená z nejrůznějších fotografií, článků v časopisech a novinách či pohlednic. Všechny se vztahují ke zlaté éře zdejšího lázeňství, která začala v 19. století a trvala ještě na začátku 20. století. V rámci výstavy, která potrvá do konce dubna, muzeum připomene i film o Františkových Lázních z roku 1921.
„Nicméně model synagogy se zařadí do trvalé expozice našeho muzea. Návštěvníci si tak budou moci tuto již neexistující stavbu s pohnutou historií prohlédnout prakticky kdykoli. Navíc je to takové poselství, že nezapomínáme na obyvatele, kteří tu v minulosti žili a o město a jeho rozvoj se zasloužili. A kteří po začátku války museli svůj domov opustit,“ dodal Arnošt Němec.