Němí svědci historie upozorňují na místa, kde se v minulosti stal hrdelní zločin. „V rejstříku od loňska přibylo devět křížů, celkem jich evidujeme 2684. Fyzicky jich ale stojí nějakých 1 600. Přibylo i jiných drobných památek. Těch evidujme 9 241,“ uvedl Jiří Poor, tajemník společnosti. Ta má ke stovce členů a další desítky dopisovatelů.
„Smírčí kříže jsou památkou na středověkou právní kulturu, takový předobraz dnešního mimosoudního vyrovnání,“ vysvětlil Poor.
Stavěním křížů se řešila krevní msta. K některým se zachovaly i smírčí smlouvy. „Ty uzavíral pachatel, pozůstalí po oběti a vrchnost. Bylo v nich zakotvené nějaké hmotné vyrovnání, leckdy i něco jako důchod pro pozůstalé,“ řekl Poor.
Jako součást pokání musel vrah postavit kříž na místě, kde čin spáchal, a dostal často i povinnost vykonat pouť na nějaké svaté místo. Třeba do Říma. Tradice stavění smírčích křížů na místech hrdelních činů skončilo po třicetileté válce, kdy panovník vydal obnovené zřízení zemské. Vraždy a další přečiny se poté začaly znovu trestat podle zákoníku.
Přestože ašská společnost už čtyři desetiletí hledá a registruje smírčí kříže, stále se tyto památky v české krajině objevují. Zatím posledním přírůstkem je artefakt nalezený v Chodové Plané při úpravách komunikace. „Našel ho tady bagrista. Město kříž vztyčilo před muzeem, kde je k vidění. Druhou novinkou je nález kříže na Ústecku,“ podotkl Poor.
Odstranit kříž přináší smůlu
Členka společnosti Naděžda Belisová ho na základě některých indicií, že v obci Tisá stával kamenný smírčí kříž, vypátrala. Byl vrostlý do kořenů stromu,“ prozradil Poor s tím, že v minulosti docházelo i k tomu, že se kříže z míst, kde po staletí stály, ztrácely. Lidé si je často odváželi a stavěli u svých domů jako zajímavost.
„Říká se, že pokud se kříž ze svého místa svévolně odstraní, stane se něco špatného. Vždy by měl stát na místě zločinu, jako památka na to, že tu vyhasl lidský život. Já bych si ho tedy na zahrádku určitě nedal,“ poznamenal Poor.
Vzpomněl si také na případ, kdy se ztratil kamenný smírčí kříž u Toužimi. Po artefaktu dokonce pátrali policisté. „Po několika měsících jej ale zloděj vrátil zpět. Asi se lekl té pověsti nebo mu opravdu ukradený předmět přinesl smůlu. Právě pro ochranu těchto památek jsme založili evidenci, kde je každý kříž podrobně popsán. Takto systematicky se křížům nevěnuje žádná jiná organizace. A díky evidenci je možné například naplánovat výlet a putovat od kříže ke kříži,“ dodal Poor.
Od roku 2003 vydává Společnost kamenných křížů sborník, v němž o svém fungování a o novinkách každoročně informuje. Činnost společnosti má ovšem mnohem širší přesah. Její členové inspirovali svou prací další nadšence, aby v okolí svých domovů zachránili a zrenovovali desítky drobných památek. Křížů, kapliček či jiných historických objektů.
