Okno do historie. Do Chebu se vrátily zápisy městských radních ze 17. století

  8:36
Bezmála čtyři století stará kniha se nedávno vrátila z německého exilu zpět do Chebu. Na místo, kde vznikla. Popisuje události, které v polovině sedmnáctého století řešila chebská radnice. Na celkem 362 listech je možné najít zápisy z jednání chebské městské rady od 14. června 1660 do 28. dubna 1664.

Ředitel Státního okresního archivu Cheb Karel Halla s knihou zápisů z jednání městské rady | foto: Martin Stolař, MAFRA

Historický svazek, který poodkrývá zajímavé informace z dění ve městě v dávné minulosti, byl v Muzeu Chebska v Marktredwitz předán zástupcům chebského archivu. Doplnil tak fond chebských městských písemností.

„Opatrujeme zde souvislou řadu 508 radních protokolů, což jsou vlastně zápisy z jednání chebské rady v letech 1545–1945. Tyto knihy, pro dějiny města tolik významné, byly za války spolu s dalšími dokumenty chebského archivu ukryty před nálety v bavorském Alt-Mugel,“ popisuje ředitel Státního okresního archivu Cheb Karel Halla a doplňuje, že díky poslednímu předválečnému řediteli archivu Heribertu Sturmovi se po válce takřka všechny archiválie bezpečně do Chebu vrátily.

Jen s povolením císaře. Chebský archiv láká na výstavu historie knižní vazby

„Výjimku představovaly dvě knihy radních protokolů z let 1660–1664 a 1667–1670, jejichž ztráta byla odhalena hned v červnu 1945. A zatímco jedna z knih se nyní vrátila zpět domů, druhou zatím marně hledáme. Až se objeví, bude fond radních protokolů opět kompletní. Budeme rádi za jakoukoli informaci, která nám pomůže knihu vystopovat,“ konstatuje ředitel Halla.

Podobně jako ostatní radní protokoly teď čeká vzácný svazek digitalizace. Poté bude její obsah přístupný badatelům i nadšencům z celého světa. Kniha má 362 listů a přehledný abecední index. Desky jsou zhotoveny z lepenky potažené kůží bohatě zdobenou slepotiskem (reliéfní ražbou). Obsahuje zápisy o všech podáních či problémech, které chebská rada na zasedáních projednávala.

„Najdeme zde velké množství důležitých, ale i podružných záležitostí týkajících se města, jeho obyvatel, vztahů se sousedními vrchnostmi i podání místodržitelství Království českého,“ přibližuje ředitel archivu.

Například na jednání 3. září 1660 se radní shodli, že pokud pekaři nedodrží předepsanou váhu chleba, bude je město pokutovat. Ze zápisů z 11. a 15. března 1661 vyplývá, že stávající purkmistr předal svůj úřad purkmistru novému a došlo k obnovení městské rady. Chebská rada však řešila i „drby“.

Když chebský celník Ernst von Mühlach roznášel o Janu Hartvíkovi z Nostic po městě pomluvu, že byl císařem degradován a zbaven úřadu nejvyššího kancléře Království českého, potrestala chebská rada za tuto nepravdu celníka Ernsta osmidenním žalářem a pokutou 50 tolarů.

Historické příběhy podobné bulváru dokážou oslovit i současné čtenáře

Městská rada stanovovala ceny masa a promlouvala i do placení daní či prodeje léčiv. Dokládá to zápis z 23. ledna 1664, kdy městská rada projednala žádost chebského lékárníka Johanna Müllera o snížení daní a povolení prodávat zahraniční medicínské preparáty. Konšelé mu daně o čtvrtinu snížili, prodej léků z ciziny však zatrhli.

„Cenná archivní kniha se vrací na své původní místo po dlouhých osmdesáti letech díky hlubokému lidskému gestu, které je symbolickým překlenutím stále se zmenšující propasti, kterou mezi Čechy a Němci vytvořila historie. Její návrat je symbolickým vítězstvím paměti, porozumění a také důkazem, že historické křivdy – ať už na jedné nebo druhé straně – lze překonat společným respektem k dědictví, které je společné nám všem,“ dodává ředitel Halla.