Na problém upozorňuje také pozorovatel počasí ze Šindelové Rudolf Kovařík, se kterým hasiči dlouhodobě spolupracují.
„Nepřístupné skalní masivy a lokality jsou v oblasti Kraslicka, Boče a Stráže. Problematické je okolí Kladské ve Slavkovském lese. Nejhůř na tom jsou Božídarské rašeliniště a Rolavské vrchoviště, kde jsou stovky hektarů rašelinišť, kam vedou pouze tři páteřní cesty. Pokud by tam začalo hořet, tak to prostě shoří,“ netají se obavami Kovařík.
Hasiči se proto obrátili na výzkumný ústav globální změny CzechGlobe a další odborné firmy a nechali si zpracovat analýzu potlačitelnosti požárů. Nejdříve vznikla studie pro lázeňské lesy v okolí Karlových Varů a následně pro celý kraj.
V Karlových Varech hořel les na dohled od posledních domů, hasiči nasadili drony |
„My teď díky tomu známe takzvaný index požárního rizika. Ten říká, jak snadno bude ten který les hořet, protože na rychlost šíření požáru v krajině má vliv řada věcí. Víme, jak hodně bude hořet v roce 2050, protože klimatický výhled říká, že tady v té době bude už takřka středomořský biotop,“ konstatoval ředitel Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje Oldřich Volf.
Výsledek je podle něj alarmující. „Počty požárů v přírodě by se měly zvýšit 4,5krát. A nově víme, jaké problémy při hašení by mohly nastat, což je právě ten index potlačitelnosti požáru,“ popsal přínosy studie Volf. Připomněl, že podle jeho informací je podobná studie unikátem nejen v rámci republiky, ale i Evropy. Podobnou prý mají jen ve Španělsku.
Vědí, které místo je rizikové
„Informace o tom, jak obtížně se které místo bude hasit, je pro nás zásadní. My nyní víme, proč je to které území rizikové. Důvodem bývá druh porostu, nebo že tam není voda nebo se tam není kudy dostat. Na tom základě jsme schopni se s majiteli pozemků domluvit na protipožárních opatřeních, která by byla ušitá lokalitě přímo na míru. Pro nás je tohle krok do 21. století,“ podotkl Volf.
Díky projektu nyní hasiči například vědí, kde je možné v lázeňských lesích a parcích shromáždit techniku, na jakém místě se mohou s těžkými vozy otáčet, kde jsou závory nebo kudy projedou třeba jen čtyřkolky.
„Naší ambicí je, abychom výsledky pilotního projektu promítli do všech lokalit kraje, kterých se z hlediska požáru obáváme. Vedle skalnatých oblastí to jsou hřebeny Krušných hor, které vysychají vůbec nejrychleji, nebo lokality kolem Mariánských Lázní, kde jsou příkré svahy a hluboká údolí. Problematický je i vojenský prostor Doupov,“ uvedl Volf.
Podle jeho slov vznikla pracovní skupina, která dokáže využít množství dostupných informací z různých zdrojů pro požární prevenci. „Například když se v rámci zadržení vody v krajině má někde vybudovat tůň, tak se domlouváme, aby vznikla v místě, kde voda k hašení chybí. A to samé se týká budování nových cyklotras v místech, která nejsou pro požární techniku dostupná. Tady by cyklotrasy nebo drobné úpravy lesních cest mohly významně pomoci,“ doplnil Volf.
Požárů v přírodě je stále víc
Počty požárů v přírodě se v posledních letech zvyšují. Jen letos v březnu hasiči v Karlovarském kraji zasahovali u osmi desítek požárů lesa nebo polí. S oteplováním se mění i podoba některých oblastí. Dříve vlhké pláně v okolí Přebuzi jsou dnes v době sucha pokryté vysokou uschlou trávou, v níž by se oheň rychle šířil. Podobné je to v jiných lokalitách.
Požár lesa na Sokolovsku způsobil škodu za téměř 200 tisíc |
„Například na Ašsku si někdo griloval krkovičku a zapálil při tom tři hektary pole. Tohle tu v minulosti nebylo,“ konstatoval Volf.
V souvislosti s vyšším rizikem lesních požárů se mění i pohled hasičů. „Upravujeme a pořizujeme techniku, která si poradí s obtížně přístupným terénem, měníme taktiku i vybavení jednotek. Používáme dnes úplně jiné ochranné pomůcky a už několik let vyjíždíme k lesním požárům s hadicemi, které mají průměr jen 25 milimetrů. Oproti standardním jsou poloviční. Ukazuje se, že jsou daleko lehčí, efektivnější, operativnější a nespotřebují tolik vody,“ podotkl Oldřich Volf.
Na snižování rizika požárů s hasiči spolupracují například členové místní horské služby. „Přestože požární problematika není naše parketa, v oblasti prevence si informace s hasiči předáváme. V lokalitě se pohybujeme, víme, kde jsou oblasti s vyšším počtem návštěvníků, z nichž někteří mají tendence rozdělávat různě ohníčky. A to v těchto místech úplně žádoucí není,“ dodal Miroslav Račko, náčelník Horské služby Krušné hory.
25. června 2025 |