Projekt vznikl díky spolupráci Geofyzikálního ústavu Akademie věd, města Skalná a Karlovarského kraje.

„Konkrétně je činnost centra zaměřena na to, aby se děti seznámily s oblastí západních Čech, která je považována za geofyzikální přírodní laboratoř. Učebna má základní instrumentální vybavení pro přímé pozorování seismické aktivity v lokalitě. Dále je tu internetové pracoviště, které umožní jak online sledování zemětřesné aktivity ve Skalné, tak i na všech stanicích sítě WEBNET. Současně je možné sledování průběžného vyhodnocování seismicity České republiky, Evropy a světa,“ uvedl Milan Brož z Akademie věd, který má projekt na starosti. 

Žáci se po zaškolení mohou podílet na průvodcovské službě jak v místním geofyzikálním muzeu, tak i v podzemní štole pod hradem Vildštejn, kde je rovněž umístěna seismická stanice.

Právě Skalná totiž leží v centru oblasti s častým výskytem zemětřesných rojů. Geofyzikální ústav zde sleduje zemětřesení od roku 1962.

„Kromě seismických aparatur zde najdeme i přístroje na měření hladiny vody ve vrtech a její teploty. Současně se na několika přirozených vývěrech v lokalitě zaměřujeme na zkoumání základních hydrologických parametrů vody a měříme zde i množství radonu. Výsledky budeme srovnávat s historickými daty z let 1970 – 1980,“ vysvětlil Milan Brož

Poznatky z terénu pak využívají při výuce

Doplnil, že autoři by rádi projekt rozšířili i na některé střední školy v regionu. Díky tomu by pak žáci mohli ve vzdělávání pokračovat a třeba se oboru věnovat na některé vysoké škole.

„Rozjezd projektu bohužel v prvních letech zbrzdil covid. Omezuje nás i v tomto školním roce, zatím jsme stihli čtyři akce. Je skvělé, že díky spolupracujícím odborníkům děti mohly navštívit místa, kam by se běžně nedostaly,“ poznamenal zástupce ředitelky skalenské školy Jiří Mesner.

Poznatky, které děti v učebně i přímo v terénu získávají, je možné následně využít v celé řadě předmětů. Od zeměpisu přes fyziku a chemii až po biologii.

Žáci loni stihli navštívit například nejhlubší kontinentální vrt ve Windischeschenbachu, kde se výzkumníci dostali až do hloubky 9,6 kilometru. V expozici se seznámili s unikátní technologií vrtání i s významnými výsledky tohoto experimentu. Ve vulkanickém muzeu u třetihorního vulkánu v městečku Parkstein si poté prohlédli útroby této sopky.

Díky projektu se tak žáci populární formou dozvídají zajímavosti o lokalitě, v níž žijí. Vedle sopek a zemětřesení mluví s odborníky o pramenech, vývěrech plynu či rostlinách a zvířatech, které se objevují právě tady.

„Mohou si tak lépe uvědomit, že celý region je raritou, která nemá v rámci střední Evropy obdoby,“ dodal Jiří Mesner.

Geofyzikální muzeum ve Skalné odhaluje taje zemětřesení (12. 8. 2020)