Takzvané Stolpersteine jsou ode dneška součástí chodníku v Chebské ulici před bývalou prodejnou Magnet v Mariánských Lázních. Právě tady Freudenbergovi žili a provozovali svůj velkoobchod.
Na slavnostní ceremoniál spojený s uložením kamenů přijelo z Anglie sedmnáct členů jejich rodiny. Žulové kostky s mosazným povrchem na místo usadili zástupci nejmladší generace, Eva a Naiya.
„Vzpomínám si, že jsme tady už jednou byli. Přijeli jsme s rodiči, dům jsme si prohlédli zvenku, maminka nahlédla do obchodu v přízemí. Ale nikdy jsme nevstoupili dovnitř,“ říká Karen Goodmanová, na jejíž prarodiče Kameny zmizelých upomínají.
Její matka Margit, dcera Irmy a Julia Freudenbergových, se v roce 1939 zachránila v jednom z vlaků, které tehdy vypravil Nicholas Winton z Prahy do Londýna.
„Moje maminka o svém dětství v Mariánských Lázních velmi často vyprávěla. Myslím si, že je důležité připomínat historii a učit se z ní. Aby se děti, až půjdou kolem a zakopnou pohledem o Kameny zmizelých, mohly ptát. A také aby dostaly otevřené, upřímné a pravdivé odpovědi. Pak se snad tak hrůzné věci už nebudou opakovat,“ konstatuje Karen, která do Česka přijela z Velké Británie spolu se svými dvěma dcerami a jejich dětmi.
Doprovází je i Karenin bratr John se svými dvěma syny a vnuky. „Je nás celkem sedmnáct. A je tu s námi i nejmladší generace, což je důležité, protože právě tím hledíme do budoucnosti,“ vysvětluje Karen, která za války přišla o téměř všechny příbuzné. Z rozvětvené rodiny se zachránil pouze bratr její matky Paul, kterému se podařilo přežít internaci v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald.
Kámen zmizelých za Annu Posnerovou připomíná smutný osud karlovarské rodačky |
„Bohužel, z Paulovy rodiny už nikdo nežije, zahynuli i všichni členové rodiny Juliova bratra Maxe, který měl naproti domu Magnet obchod s galanterií. Jsme tedy jediní přeživší a je pro nás velmi důležité tradici naší rodiny nést dál,“ doplňuje John, bratr Karen.
Stejně jako při své první návštěvě Karen nevstoupila do domu, který kdysi patřil její rodině.
„Je to něco, co jsem si dlouho přála udělat. Jenže teď mám dojem, že by to bylo velmi smutné. Fotografovala jsem si dům ze všech stran a viděla i spoustu jmen na zvoncích. Dům, který dřív sloužil jedné rodině, byl rozdělený na několik bytů a já si nemyslím, že tady něco z minulosti mé rodiny zůstalo. Zřejmě jediné, co přežilo, jsou vzpomínky,“ podotýká Karen.
Město opustili kvůli nacistické hrozbě
Irma a Julius Freudenbergovi se do Mariánských Lázní přestěhovali po svatbě v roce 1911. Zakoupili zde budovu Magnet a začali provozovat obchod s potravinami. Julius byl v roce 1914 povolán do první světové války a Irma zůstala na podnik sama.
Na pomoc jí přijeli rodiče Jakob a Berta, kteří žili na Plzeňsku. Přivezli s sebou také Irmina bratra Edmunda. Obchod vzkvétal, rodina postupně budovu rozšiřovala. Z původně jednopatrového domu se stal třípatrový objekt s rozlehlou půdou a velkými sklepy. Většina prostor sloužila jako sklad pro velkoobchod.
Podnik měl třicet zaměstnanců a ve 30. letech rozvážel zboží i do vzdálenějších míst. V roce 1938, kdy rodina opustila Mariánské Lázně v důsledku stupňující se nacistické hrozby, šlo o největší velkoobchod s potravinami ve městě.
„Kameny zmizelých najdeme u nás v kraji v Chodově, kde už jsou zmapovány prakticky všechny židovské příběhy z tohoto místa, v Karlových Varech, v Ostrově, v Sokolově, v Bečově nad Teplou a nově nyní i v Mariánských Lázních,“ řekla nad nově položenými kameny Zuzana Rejchová z Paměti národa Karlovarského kraje.
V Bečově umístí první Kámen zmizelých, připomene tragický osud rodačky |
Ukazuje, že na každé z mosazných destiček je možné si přečíst jméno někoho, kdo byl zavražděn nacisty během druhé světové války jen na základě svého původu. „V judaismu má přečtení jména velký význam. Dokud budeme číst a říkat jména našich zemřelých, je to, jakoby tu byli stále s námi. Znamená to, že jsme na ně nezapomněli,“ dodává Jana Novotná ze Židovské obce Karlovy Vary.