Vraždu první oběti fašismu z roku 1933 připomíná hrob v Mariánských Lázních

  17:32
Hrob na židovském hřbitově v Mariánských Lázních připomíná tragickou smrt filozofa a utečence před nacistickým režimem Theodora Lessinga ze srpna 1933. Na náhrobku stojí, že se stal první obětí fašismu v ČSR.

Hrob zavražděného německého filozofa Theodora Lessinga v Mariánských Lázních s nápisem: První oběť fašismu v ČSR. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Theodor Lessing byl německý filozof židovského původu. Když se nacisté dostali v Německu k moci, z obav o bezpečnost svou i své manželky emigroval v lednu 1933 do Československa. Jak se nakonec ukázalo, ani tady ale nebyl v bezpečí.

Nacistické Německo na jeho hlavu vypsalo vysokou odměnu a netrvalo dlouho a našlo se několik mužů, kteří se rozhodli filozofa stále ostřeji bojujícího proti hitlerovské totalitě zabít. Pokus o únos se totiž ukázal jako neproveditelný, protože československá policie na Lessinga dohlížela.

Vražda se nakonec stala 30. srpna 1933 v půl desáté večer. Dva muži se pomocí žebříku dostali do okna Lessingovy pracovny ve vile Edelweiss v dnešní Třebízského ulici a střelili ho do hlavy. Filozof pak na následky zranění druhý den v nemocnici zemřel. 

Okamžitě se rozjela pátrací akce. Policisté rychle zjistili, že vrahy měli být henleinovci Rudolf Zischka a Max Rudolf Eckert z okolí. Oba okamžitě po činu zmizeli do sousedního Německa. 

Na Eckertovu stopu policisty navedl místní lesník, který podle marinskolázeňského historika Rudolfa Švandrlíka uvedl, že ho viděl s jakýmsi mužem potulovat se po lesích a mluvit o vile Edelweiss.

Také služební pes zavedl policisty do domu, kde měl Eckert pronajatý byt. Ve stejnou noc zmizel také Eckertův kumpán Rudolf Zischka. Oba muži tak byli označeni za pravděpodobné vrahy.

Na československou žádost o vydání pachatelů vraždy ale Německo odpovědělo až za čtyři roky negativně, údajně nebylo známo místo jejich pobytu.

Německý filozof Theodor Lessing se tak stal první obětí nacismu v Československu. Jeho smrt změnila podle historika Švandrlíka i atmosféru ve městě. Lázně byly totiž do té doby považovány za oázu míru a bezpečí.

Eckert nakonec trestu podle Richarda Švandrlíka neušel, 30. srpna 1946 (13 let po vraždě) byl odsouzen k 18 letům vězení. Po dvou amnestiích byl v roce 1958 propuštěn a předán do Německé spolkové republiky. Na domě, kde se vražda stala, je umístěna pamětní deska. O vraždě vznikla i kniha a koprodukční film.

Autor: