Příhraniční města žádají větší pozornost státu, pakt ohrožených se rozšiřuje

  16:26
Ekonomická stagnace, špatná infrastruktura, sociální problémy a s tím související nárůst vyloučených lokalit, nízký pocit bezpečí, snižující se podnikatelská aktivita a také nedostatečná zdravotní péče. To jsou jen některé z problémů, které pálí města a obce v příhraničí. I proto vznikl Pakt ohrožených měst.

Nejdek na Karlovarsku je třetím členem Paktu ohrožených měst, jehož vznik iniciovala Aš a poté se přidaly také Kraslice. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Pakt ohrožených měst iniciovala Aš a už v něm není sama. Přidaly se k ní Kraslice a nově i Nejdek. Společně plánují apelovat na vládu, aby se na oblast příhraničí zaměřila a začala problémy řešit. „V příhraničí dlouhodobě klesá kvalita života. Oproti vnitrozemí máme specifické problémy, na které samotná města nestačí. Proto jsme se spojili,“ uvedl ašský starosta Vítězslav Kokoř.

Řešit vše současně

Členové paktu chtějí koordinovaně a jednotně vystupovat směrem k vládě a dalším orgánům. Starosta Kokoř ale odmítá, že by města přicházela za státem s nataženou rukou. „Tak to není. Máme vlastní projekty. Jen teď potřebujeme, aby nás někdo kompetentní vyslechl, aby se o tom začalo mluvit a jednat. Proto také vznikl například i návrh Lex Aš,“ řekl starosta.

Zdůraznil, že problémy, kterým příhraničí čelí, není možné od sebe oddělit. Je nutné řešit všechny současně. „Je chyba, když se chtějí věci řešit postupně. Například když investujeme do zdravotnictví, je třeba mít kvalitní školství pro děti lékařů a šanci na uplatnění pro jejich partnery. K tomu je třeba myslet na obchody, služby a kulturní vyžití,“ vysvětlil starosta.

Bez úlev to nepůjde

Města proto navrhují například vytvořit s využitím moderních ekonomických nástrojů na nějakou dobu speciální příhraniční ekonomickou zónu s atraktivními podmínkami pro podnikatele i zaměstnance. „Nám také lidé mizí do Německa, ubývají živnostníci a další profese, společenský život tu tak nějak skomírá,“ potvrdil kraslický starosta Jan Šimek.

Kraslice se k Aši přidaly, protože pomoc nutně potřebují. „Chceme, aby stát pochopil, že režim jedna země – jeden zákon nefunguje. Je řada míst v unii, kde už vědí, že musí dát úlevy, aby se ta lokalita rozvíjela. Že tam musí zavést specifická pravidla,“ řekl. Podotkl, že by lidem pomohlo, kdyby se podařilo doladit legislativní podmínky přeshraniční zdravotní péče.

Přidal se i Nejdek

„Také bychom potřebovali nějaký nástroj, který by kompenzoval německé přídavky na děti. V příhraničních regionech třeba zvýšit slevu na dani na dítě. V Německu zaměstnanec dostane od státu takzvaný kindergeld automaticky. A dělá to 250 eur čistého na dítě. Podnikatelé v Česku tu dávku kompenzují ze svého, pokud si chtějí zaměstnance udržet,“ zdůraznil Šimek.

K Aši se v těchto dnech připojil i Nejdek. „Nedostatek lékařů je pro nás priorita číslo jedna. A i my se potýkáme s odlivem lidí z města, končí podnikatelé ve službách. Potřebujeme, aby nás podpořily i zdravotní pojišťovny, aby nějak zvýhodnily lékařské praxe v příhraničí. A spojili jsme se, abychom byli více slyšet,“ doplnila starostka Nejdku Ludmila Vocelková.

18. července 2023