Svým rozsahem nemá projekt v Česku konkurenci a jeho autoři se inspirovali v Německu. Tamní firmy se studenty zpravidla podepisují pracovní smlouvy už v prvních ročnících, stojí-li o ně, takže mají absolventi po skončení školy o starost míň s hledáním práce. Hlavně však zůstávají v regionu, což je podle hejtmana kraje Petra Kubise naprosto zásadní: 

„V době, kdy se kraj potýká s útlumem těžby uhlí a krizí v lázeňství, je třeba investovat do toho nejcennějšího, co máme – do dětí. Těm je zapotřebí dát určitou jistotu, aby nám z kraje v budoucnu neodcházely jinam,“ uvedl.

Do projektu vstupuje sedm regionálních společností, pět škol a celkem jedenáct studijních oborů. Trvat by měl tři roky. Během nich se do pilotního ověření duálního vzdělávání zapojí na šedesát vybraných žáků z různých oborů - od nástrojáře, obráběče kovů, strojního mechanika až po skláře nebo operátora skladování a přepravy. 

Všichni by měli nově už od prvních ročníků nastoupit v rámci odborných praxí do jedné vybrané firmy, která by si z nich během studia vychovala budoucí zaměstnance. Teď bývá obvykle problém studenta po maturitě či získání výučního listu do firem zpátky dostat. 

„Povinnou praxi si tu sice odbydou, ale v posledním ročníku už obvykle nedocházejí, protože nemají praxi ve studijním plánu. Firmy tak s nimi ztrácejí kontakt a leckdy navždy. To už ale nechceme,“ upřesnil Tomáš Musil, místopředseda krajské hospodářské komory a zároveň ředitel společnosti ept connector. Ta je jednou z těch, která se projektu rovněž účastní společně třeba s firmou Moser nebo Autobusy Karlovy Vary. 

Do vzdělávání žáků investují firmy v rámci povinných praxí podle Musila už teď hodně peněz a projekt má pomoci utrácet je v budoucnu ještě líp.

„Konkrétně ve strojírenství je to o ruční práci, na které už se během prvního ročníku ukáže, jestli se vyplatí do žáka čas a peníze investovat,“ doplnil.

Žáci získají základní představu, do čeho mohou jít

Během následujících tří let by měly zároveň ve firmách ve spolupráci se školami pravidelně probíhat řemeslné workshopy, kam budou zváni vytipovaní zájemci o studium konkrétního oboru z řad žáků základních škol. Budou mít možnost vyzkoušet si svou (možná) budoucí profesi, vyrobit si konkrétní produkt a hlavně si udělat základní představu o tom, do čeho by případně šli. 

„Tu teď nemají. Nejlepší reklamu má dnes gastronomie. V televizi se vaří v hlavním vysílacím čase pomalu každý den, ale jak vypadá takový pilník, děti leckdy ani netuší,“ uvedl ředitel Integrované střední školy technické a ekonomické v Sokolově Pavel Janus.

Poznamenal, že od zrušení dílen na základních školách neprobíhá žádná polytechnická příprava a dětem to citelně chybí. Když pak přejdou ze základní školy na střední, mnohdy jsou překvapené, co za obor si ke studiu vlastně vybraly. To by měly workshopy pomoci změnit.

 „Nejlepšími kariérními poradci jsou pak rozhodně rodiče, proto vítám, že budou na tyhle akce zvaní také,“ dodal Janus.

Personální ředitel firmy Moser Ondřej Hlaváček je zároveň přesvědčený o tom, že pro každého studenta je skvělou motivací, že se mu věnují ti nejlepší. A to má projekt rovněž zajistit.

„Když se kluk v prváku postaví vedle našeho prvotřídního skláře, často zatouží umět jednou to, co umí on. Zároveň se děti budou v praxi učit i měkkým dovednostem, které v lavici nezískají. Třeba jak se vypořádávat se stresem,“ vysvětlil Hlaváček.

Duální vzdělávání je součástí vzdělávacího projektu Implementace Krajského akčního plánu 2 v Karlovarském kraji. Celkový rozpočet projektu je téměř sto milionů korun, za které si budou moci školy mimo jiné pořídit do svých odborných učeben různé vybavení.