Odborníci v Karlovarském kraji se už nyní chystají na další, vyšší úroveň autonomní mobility. V regionu vzniká laboratoř autonomního řízení, která má sloužit k testování potřebných technologií jako celku. Od vozidel přes infrastrukturu až po provozní scénáře a práci s veřejností.

„Legislativní zavedení autonomie úrovně L3 je potřebný mezikrok, který posouvá Českou republiku směrem k moderní a bezpečnější dopravě. Skutečný potenciál autonomní dopravy však přináší až úroveň L4, kterou ale česká legislativa prozatím neřeší,“ říká Petr Vašta, který se v Karlovarském kraji rozvoji autonomní mobility dlouhodobě věnuje a je také garantem sekce autonomních technologií krajské hospodářské komory.

Karlovarský kraj rájem autonomní mobility? Šance je, napomáhá blízkost hranic

Autonomní řízení úrovně L3 umožňuje vozidlu za určitých okolností převzít plně řízení, jeho řidič však musí být schopný do deseti sekund zareagovat a vlády nad autem se znovu ujmout.

Podle Vašty se Karlovarský kraj na zavádění vyšší úrovně autonomní mobility už nyní systematicky připravuje. Poznatky získané v reálném provozu totiž mohou pomoci při vývoji technologií i přípravě potřebné legislativy.

„Postupujeme krok za krokem. Začínáme malými, bezpečnými projekty, které kladou důraz na nízkou rychlost, bezpečnost, osvětu a vzdělávání. Na nich si veřejnost může tyto technologie v praxi vyzkoušet a pochopit jejich přínos. Patří sem například autonomní košovka, tedy vozidlo, které se bude pomalu pohybovat na pěší zóně v Chebu a zajišťovat vysypávání odpadkových košů. A mnohé další,“ naznačuje specialista na autonomní dopravu.

11 fotografií

Tak daleko ale zatím podle něj situace zatím nedospěla. Zákon sice umožňuje řidiči za určitých podmínek využít úroveň autonomního řízení L3, ovšem jen na dálnicích a silnicích s oddělenými jízdními směry, omezeným počtem křižovatek a předvídatelným provozem. Právě tady už je možné potkat vozidlo, které je schopné samo řídit, brzdit i zrychlovat a zároveň průběžně sledovat provoz.

„Řidič v tomto režimu nemusí nepřetržitě sledovat vozovku a může se věnovat jiné činnosti – například práci na tabletu, čtení e-mailů nebo sledování videa,“ uvádí Michal Holoubek ze společnosti VARS BRNO, která se zabývá vývojem inovativních technologií v dopravě. Podle jeho slov spočívá zásadní rozdíl oproti současným asistenčním systémům v odpovědnosti.

Auta, která vidí za roh. Karlovarský kraj se na EXPO prezentuje autonomními vozidly

„Po dobu aktivace systému ji nenese řidič, ale vozidlo, respektive jeho výrobce. Platí však, že řidič musí být kdykoli připraven převzít řízení, pokud ho k tomu systém vyzve, a to v řádu několika sekund. Za volantem tedy není možné usnout. Nejde tedy o plně autonomní režim schopný zvládnout všechny situace bez zásahu člověka, ale o technologii, která řidiči dočasně uleví, nikoliv ho zcela vyřadí z řízení,“ upozorňuje Holoubek.

Autonomní režim třetí úrovně nepůjde zapnout kdykoliv a kdekoliv. Vozidlo samo vyhodnotí, zda jsou splněny všechny podmínky – tedy schválený úsek komunikace, vhodné počasí a správně fungující senzory.

„Typicky to může být plynulá jízda po dálnici ustálenou rychlostí. Odpadá neustálé zrychlování, brzdění, předjíždění a hlídání odstupu, což jsou monotónní a únavné činnosti. Naopak při složitějších situacích, nehodách, uzavírkách nebo náhlých změnách dopravního značení, se řízení vrátí zpět do rukou člověka. Totéž platí při zhoršených povětrnostních podmínkách, jako je hustá mlha nebo zasněžená vozovka, kdy je schopnost ‚vidět‘ u senzorů velmi omezená,“ podotýká Holoubek.

Byl jsem za blázna, ale moje vize v autonomní mobilitě se naplňují, říká odborník

Zavedením autonomní dopravy se podle něj provoz na silnicích pravděpodobně výrazně nezmění. Vozidla s autonomií úrovně L3 se podle něj budou chovat spíše konzervativně a opatrně.

„Hlavním cílem je bezpečnost a plynulost, nikoliv rychlost. Zajímavější dopady se mohou projevit nepřímo, například u firemních flotil. Snížení únavy řidičů a lepší předvídatelnost jízdy mohou znamenat méně nehod a nižší provozní náklady,“ naznačuje Holoubek a stejně jako Petr Vašta míní, že autonomní řízení úrovně L3 není konečným cílem, ale spíše testovací fází v reálném provozu, i když už legislativně ukotvenou.

Plně autonomní automobily, které zvládnou všechny situace bez zásahu člověka, tak zatím zůstávají hudbou budoucnosti.