Obnova kostela ve Skocích nekončí. Dobrovolníci se jen hrnou

  9:08
Do barokního kostela Navštívení Panny Marie ve Skocích u Žlutic se opět sjeli dobrovolníci, kteří se snaží pomoci s obnovou známé poutní památky. Během hlavní sezony se jich tam ročně vystřídá více než padesát.

V barokním poutním kostele Navštívení Panny Marie ve Skocích u Žlutic opět pobývají dobrovolníci, kteří pomáhají s jeho údržbou. Dobrovolnice Anna drží květiny, které ozdobí obnovovanou památku (10. srpna 2015). | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Do kostela ve Skocích přivedla devět kamarádů písnička. Přijeli ve svém volném čase pomoci s obnovou známého poutního místa. A rozhodně nejsou jediní. Podle Jiřího Schierla, předsedy spolku Pod střechou, jenž se stará o záchranu kostela, není letos o dobrovolníky nouze.

Skoky: slavné „české Lurdy“ ztracené v karlovarských lesích

Ročně se během hlavní sezony ve Skocích protočí přes padesát zájemců o práci. „Délku pobytu jsme museli zkrátit na týdenní, aby se dostalo na všechny,“ vysvětlil Schierl.

„Byla jsem v Praze na koncertě a slyšela pana Petra Linharta zpívat o kostele. Zaujalo mě to, a tak jsem začala pátrat. Pak jsme sem na podzim jeli na víkend,“ popsala cestu z Prahy do Skoků Alžběta.

„Nedostanou od nás nic, jen možnost dělat kostelníky, což dneska není až tak obvyklé. Velkým lákadlem je navíc toto místo,“ řekl Schierl. Každodenní prací je pro dobrovolníky úklid, vymetání pavučin nebo provádění návštěvníků po kostele. Těch je kolem osmdesáti týdně.

„Ta odlehlost a zajímavá historie. To mě nejvíce dostalo,“ prozradila svůj důvod Lucie, která si sem přijela odpočinout od mumraje hlavního města.

Chybí nám více návštěvníků, říkají dobrovolníci

Skoky však dobrodruhy nepřekvapily jen tímto. Každý večer před spaním například chodí před oltář přát si dobrou a klidnou noc.

„Když tu byl jeden z dobrovolníků sám, tak přát nešel. A pak během noci slyšel hrát varhany, které tu už roky nejsou. Od té doby na přání už nikdy nezapomněl,“ smála se Lucie.

„Vůbec cesty sem nelituji. Mít celý kostel pro sebe, komu se to kdy podaří. Navíc je nám blízká myšlenka dobrovolnictví, protože jsme skauti,“ odpověděla na otázku, co ji přivedlo do Skoků, Alžběta.

Jediné, co tu mladým nadšencům chybí, je více návštěvníků. „Historii máme naučenou, rádi provedeme,“ vzkazují natěšení studenti mnoha různých oborů. „Je tu informatik, knižní grafička i učitelka cizích jazyků, takže provádíme i v cizí řeči,“ popisuje partu Alžběta.

„Cestu do Skoků všem doporučuji. Vydejte se nejprve jako my na třídenní poutní cestu. Věže kostela pak uvidíte o mnoho raději,“ radí zájemcům o práci dobrovolnice Klára.

Autor: