Podle náměstka primátorky Miroslava Vaňka chtějí lidé s městem při převodu garáží do jeho majetku smlouvat. „Chtěli by je městu odprodat, což odmítáme,“ zdůraznil náměstek. Převod navíc komplikuje fakt, že majitelé několika garáží jsou v exekuci. „Převzali bychom je, ale kvůli exekučním výměrům to nelze,“ podotkl Vaněk s tím, že zbývající převody bude město řešit případ od případu.
Postup demolicí z výšky
Problémovou lokalitu, která je podle územního plánu určená pro drobnou výrobu, řeší město už řadu let. Za tu dobu se areál, v němž v době největší slávy stálo téměř 600 garáží, změnil v noclehárnu bezdomovců i jednu velkou skládku.
„V roce 2014 jsme odstranili skoro 400 garáží a zbytků po nich, zejména pak v severní a východní části areálu,“ uvedl Jan Kopál, mluvčí karlovarského magistrátu. Jak demolice postupovaly podle Kopála nejlépe dokumentuje porovnání leteckých snímků lokality z let 2010 až 2012 a 2013 až 2015.
Kamery od skládek odrazují
Podle Marcela Vlasáka, velitele městské policie, jsou podobné lokality určitou nabídkou pro bezdomovce, kteří ji rádi využívají a do podobných míst se stěhují. „Svým způsobem je to lepší, než kdyby byli v centru města. Faktem ale je, že okolí to nijak neprospívá. Kdyby se prostor sanoval, je po problému,“ konstatoval velitel.
Poukázal ještě na jeden aspekt. Odloučenost areálu garáží v Jabloňové ulici svádí k tomu, že se zde řada lidí zbavuje nepořádku. Městská policie proto má už několik let v lokalitě kameru. „V poslední době se situace v tomto ohledu i díky povědomí o kamerách zklidnila,“ doplnil Marcel Vlasák.
Za 10 tisíc a nic navíc
Obdobný problém, jako v Karlových Varech, řešili v nedávné minulosti v Sokolově. Týkal se lokality Jižní lom. V ní radnice odkupovala dvě stovky pozemků a garáží na nich stojících. Cena za odkup byla jasně stanovená na deset tisíc korun.
Podle místostarosty Sokolova Jana Picky se ovšem objevily nabídky na odprodej za 30 až 40 tisíc korun. Takové nabídky radnice neakceptovala. „Celkem 130 garáží už jsme vykoupili po deseti tisících, a bylo by tedy hodně nefér, kdybychom přistoupili na jakékoliv zvýšení ceny,“ vysvětloval přístup radnice Picka.
Stály v záplavovém území
Také Sokolov v Jižním lomu řešil problém se zakládáním černých skládek. Ročně za jejich likvidaci město platilo statisíce korun. Vzhledem k tomu, že lokalita je v záplavovém území řeky Ohře, nelze na pozemcích stavět žádné trvalé stavby.
S lokalitou jako celkem ovšem sokolovská radnice ve svých rozvojových plánech počítá. Tam, kde je to možné, by mělo vzniknout na pět desítek parcel pro individuální výstavbu. Ty chce město nabídnout přímo stavebníkům. Uspěje ten, kdo za pozemky nabídne nejvyšší cenu.
