„Jsme naštvaní. Právě teď se děti obvykle učí, jak držet nástroj, a to jim přes skype fakt neukážete,“ uvedla ředitelka Základní umělecké školy v Ostrově Irena Konývková.
Starost má nejen o žáky, kteří jsou zklamaní, že jsou zase doma, ale vůbec o chod školy. „Výplaty nám chodí od státu, ale ze školného platíme zbytek. Bohužel, rodiče teď váhají, zda ho vůbec uhradí,“ dodala Konývková.
Podle ředitele Asociace základních uměleckých škol Tomáše Kolafy si však rodiče vůbec neuvědomují, že školné má právo škola vyžadovat i zpětně.
„Tyto peníze jdou totiž na mandatorní výdaje, tedy povinné prostředky, které musí každá naše škola hradit. Od oprav nástrojů až po revizi topení,“ vysvětlil Kolafa s tím, že ze školného se platí třeba i pravidelné ladění nástrojů a také kupříkladu jejich půjčování.
„Takový hoboj za sto dvacet tisíc korun by rodiče asi hned tak nepořídili, my ho jejich dítěti půjčíme za tisícovku nebo dvě na celý rok. Ale jen tehdy, když nám budou chodit peníze za školné,“ doplnil.
Ředitel Základní umělecké školy Cheb Jiří Smitek potvrdil, že i v Chebu od pondělí funguje distanční výuka. „Řada učitelů se domluvila s rodiči a budou chodit vyučovat do rodin. Je to ale na souhlasu rodičů. Já si této nabídky a vstřícnosti našich pedagogů velmi vážím,“ uvedl ředitel Smitek.
Ten současně vede i školní orchestr. A i tady mu současná nařízení přidělala spoustu starostí. „Co mohu dělat? Sejít se s deseti lidmi, abychom zkoušeli? Jak dělat distanční výuku pro těleso, v němž je třeba šedesát členů? To si opravdu nedovedu představit, to prostě nejde, pro takové kolektivy není distanční výuka reálná,“ konstatoval.
První zkouška po půl roce
Jak řekl, orchestr se poprvé po půl roce sešel k pravidelným zkouškám v září.
„Nejprve to bylo takové rozpačité, pak se to ale začalo konsolidovat a pomalu jsme se dostávali do kondice. Měl jsem z toho upřímnou radost a najednou konec. Přiznávám, že zatím nás to ještě tolik nepálí, ale v únoru a březnu máme vyjet na zajímavé turné po Německu spolu se showbandem, a na léto máme pozvání do skotského Edinburghu na festival Tattoo. Jak to bude, to si netroufám odhadnout. Zatím to nevypadá, že bychom se na vystoupení nestíhali připravit, v každém případě to však je nepříjemná situace,“ dodal dirigent Smitek.
Nouzová opatření ovšem dělají těžkou hlavu i lidem, kteří připravují taneční kurzy. „Letos nám zájem o ně stoupl skoro o patnáct procent, teď ale musíme počkat, co bude dál,“ potvrdila Šárka Horáková, která provozuje taneční kurzy v Karlových Varech.
„Ještě před vyhlášením nouzové stavu nám volali babičky a dědečkové našich kurzistů, ať se nebojíme, že oni přežijí všechno a že na závěrečný věneček svých vnoučat určitě dorazí, tak ať ho nerušíme. Toho se ale letos nejspíš nedočkají. Kurzy, které právě začaly, určitě doběhnou, i kdyby to mělo být v létě. Ať s věnečkem, či bez něj,“ uzavřela Šárka Horáková.
Téměř likvidační jsou aktuální koronavirová opatření i pro Vladimíra Hánu, majitele známé chebské taneční školy. „Ruším jednu taneční soutěž za druhou, i když jsem už do jejich příprav a organizace investoval peníze. Výuky se ale vzdát nehodlám a moje taneční škola běží dál. Když jsem o tom rodiče svých žáčků informoval, poslali mi hromadu smajlíků s palcem nahoru. Děti fakt za nic nemohou,“ uzavřel Vladimír Hána.