„Už při demontáži křížů byl odhalen špatný technický stav zadní věžičky. Proto byla zakonzervována a v budoucnu ji čeká zásah tesařů, kteří opraví její dřevěné jádro. Teprve poté se na ni bude moci kříž vrátit,“ popsal otec Metoděj.

Vysvětlil, že zrestaurované kříže jsou pozoruhodné svým tvarem. Pod vodorovným břevnem je umístěné jedno kratší sešikmené a pod ním září půlměsíc. 

„Lázeňští hosté si půlměsíc pod křížem dávají občas mylně do spojitosti s islámem. Půlměsíc je ale převzatým antickým symbolem, který znamená vládu Krista nad veškerým stvořením, tedy i nad Sluncem a Měsícem. Sešikmené břevno pak lidem ukazuje, že cesta spásy je cestou, která vede od země k nebesům, od egoismu k pokoře,“ vysvětlil otec Metoděj. 

Vedle ozdobných křížů letos podstoupila náročnou opravu také pravá, tedy jižní strana fasády chrámové lodi nejstaršího pravoslavného svatostánku v České republice. 

„Odstranění neprodyšných akrylátových nátěrů na mnoha místech odhalilo skryté poškození jádrové omítky. Zdivo navíc začalo uvolňovat po mnoho let hromaděnou vlhkost a objevily se výkvěty solí. Tato strana fasády byla velmi poničena. Dokonce víc, než strana severní. Poškozené byly především pískovcové patky zdobných sloupků, které se doslova drolily pod rukama. Proč byla natolik poškozena právě jižní strana chrámu, zůstává tajemstvím,“ uvedl otec Metoděj.

Díky opravám tak fasáda může opět dýchat, navíc další část chrámu získala zpět původní barevnost navrženou v 19. století místním architektem a františkolázeňským starostou Gustavem Wiedermannem.

„Ten jako předlohu pro místní svatostánek zvolil chrám přesvaté Bohorodice stojící v sanatoriu nedaleko Moskvy,“ upřesnil otec Metoděj.

Víc manažer než farář

Podle jeho slov čeká chrám ještě nejméně pět navazujících etap oprav vnějšího pláště.

„Chybí opravit východní část fasády, velmi špatný je stav tří věžiček chrámové lodi. V kopuli je třeba vyměnit několik trámů, dokud je konstrukce stabilní. V interiéru bychom rádi zrestaurovali cenný dřevěný ikonostas, který byl namalován ve vasněcovském stylu v Rusku,“ načrtnul duchovní budoucí plán oprav. 

Podle svých slov se při správě kostela cítí být spíš krizovým manažerem než farářem.

„Z finančních důvodů řešíme jen to, co opravdu hoří. Nejčastěji jsou to věci, které by bez okamžité opravy způsobily ještě větší škodu nebo ztrátu některého z cenných uměleckých prvků,“ dodal. 

Chrám se daří už pět let po malých částech opravovat, a to díky dotacím z Programu regenerace Ministerstva kultury. Na jeho obnovu přispívá také město Františkovy Lázně, Karlovarský kraj, pravoslavná církev i samotní věřící.