Do Chebu už se letos vrátil čáp, tentokrát přiletěl nezvykle brzy

  9:54
Na komín nad chebskou prodejnou Albert už dosedl čáp. A protože domů přiletěl na Mojmíra, ponese po celý letošní rok toto jméno. Podle Moniky Dohnalové, která chebské čápy pravidelně sleduje už od roku 2008, se v Chebu objevil neobvykle brzo.

Do Chebu se vrátil čáp, který má hnízdo uprostřed města na komíně. Zatím se na hnízdě drží jen v noci a přes den se létá krmit spolu s volavkami na mokřiny v meandrech Ohře za městem. | foto: Martin Stolař, MAFRA

S největší pravděpodobností se jedná o prvního čápa, který po zimě dorazil na hnízdiště v republice. Hned druhý den hlásili příznivci čapích rodinek, že už se vrátil i obyvatel komína v Kynšperku na Sokolovsku. 

Podle aktuální mapy sledování čapích hnízd na birdlife.cz/capi bylo pozorování úspěšné také na Plzeňsku. Návrat ptáků hlásí Dobřany, Šťáhlavy a Mirošov. Obyčejně se jako první objeví na komíně sameček. Je zvykem, že samička dorazí domů o něco později.

„Přílet Mojmíra jsem bohužel kvůli pracovním záležitostem propásla. Druhý den se na komíně nezdržoval, protože si našel kamarádky volavky, se kterými byl na společném lovu za potravou hned za Chebem,“ uvedla Monika Dohnalová na facebookovém profilu Chebští čápi.

A přidala také menší statistiku. Z ní vyplývá, že přílet černobílých krasavců je každým rokem časnější. Například vloni se na komíně objevili 19. února, v roce 2018 to bylo 5. března.

Vzhledem k tomu, že loňské hnízdění chebského páru dopadlo neúspěšně, doufají příznivci chebských čápů, že letošní námluvy neskončí podobně a že se na komíně letos objeví mladí.

Jasné to bude ovšem až ke konci května, kdy začínají z hnízda vystrkovat hlavičky.

Podle čísla na kroužku, který pták nosí na noze, se už dříve podařilo o chebském čápovi zjistit zajímavé informace. Na zimu neodlétá až do Afriky. Hladové měsíce přečkává v mnohem bližší destinaci, v lokalitě jižního Německa. 

„To je také zřejmě důvod, proč dorazí na svůj letní byt v Čechách pokaždé mezi prvními,“ vysvětlila Dohnalová, která má ze svého bytu hnízdo jako na dlani. Každoročně tak sleduje a pečlivě dokumentuje nejen přílet čapího samce, který hned začne hnízdo přerovnávat a uklízet, ale i návrat samičky a její rituální vítání s partnerem. Samec kolem ní nadšeně tančí, koketně zaklání hlavu a klape zobákem. 

Pak přijde čapí láska, sezení na vejcích a koncem dubna se líhne mladá generace. Koncem května už mají mladí kabátky z prachového peří, v červnu začínají trénovat křídla a o měsíc později zkoušejí vylétat z hnízda. 

„Ze začátku vždy jeden z rodičů na hnízdě zůstává. Když ale čápata povyrostou, mají co dělat oba, aby hladové krky nasytili. Pak jedno mládě po druhém zkouší, co jeho křídla dokážou. Poskakují po hnízdě, vznáší se a sbírají odvahu. Nakonec přijde skok dolů a první plachtění. Od té doby pilně létají a trénují výdrž. Chystají se na dlouhou cestu na zimoviště,“ doplnila Monika Dohnalová s tím, že v srpnu pak mladí ptáci rodná hnízda opouštějí.

Čapí rodina v Chebu před dvěma lety:

17. dubna 2018