Jeden malý byt město už takhle pronajalo, teď nabízí další dva. Zájem je velký.
„Máme v objektu chráněného bydlení volné dvě bytové jednotky 1+1 a rozhodli jsme se, že je nabídneme zájemcům ve věku 18 až 30 let. Na jeden, který je rozlohou poněkud větší, se jich přihlásilo třináct, o druhý usilovalo osm lidí,“ popsal sokolovský místostarosta Jan Picka s tím, že nájemné je v těchto malometrážních bytech výhodnější, konkrétně 80 korun za metr čtvereční. V běžně pronajímaných městských bytech je to aktuálně o dvacet korun víc.
„Nové nájemníky vybírají radní. Důležité je, zda zájemce pracuje, jaké má povolání a jak je pro naše město perspektivní do budoucna,“ předestřel Picka.
Nabídka přitom není omezená jen pro obyvatele města. Přihlásit se může kdokoli. Smlouva se uzavírá na tři roky, přičemž se vždy po šesti měsících zkoumá, zda je vše v pořádku. U bezproblémového nájemníka se smlouva automaticky prodlužuje. „Není třeba bát, že by devětadvacetiletý nájemník musel ve třiceti byt opustit. Věk je důležitý při podání žádosti a smlouva se uzavírá na tři roky. Za tu dobu má mladý člověk čas najít si běžné bydlení,“ doplnil.
Pilotní projekt s horní hranicí věku žadatele
Město Sokolov aktuálně vlastní 1300 bytů, a přestože je přiděluje většinou mladým rodinám, je striktní ohraničení věku žadatelů novinkou. „Je to pro nás pilotní projekt, který budeme po čase hodnotit. Inspirovali jsme se ve městech, kde už to funguje, nicméně reagujeme i na poptávku po startovacích bytech pro mladé v samotném Sokolově,“ doplnil Picka. Podle zjištění MF DNES města v kraji podobnou možnost mladým nenabízejí. Možná proto, že byty prostě nejsou. Vedle startovacích bytů pro mladé chybí i běžné byty pro zástupce potřebných profesí. Zatímco krátce po revoluci se radnice zanedbaného bytového fondu ve velkém zbavovaly, dnes zjišťují, že se bez nájemního bydlení neobejdou. Městům nezbývá, než stavět nové domy nebo na ně přebudovat nevyužívané objekty.
Problémy s nedostatkem bytů hlásí například Aš, která v minulosti takřka celý bytový fond rozprodala nájemníkům. Vše zhoršují pendleři, kteří si byty u hranic pronajímají. Město proto začalo situaci řešit. Na bytovou výstavbu si vzalo před časem úvěr, který může čerpat až do výše 200 milionů korun.
Studenti si letos za pronájem bytu nebo spolubydlení opět připlatí |
Zatím nejnovějším přírůstkem do bytového fondu je osm nových bytů v objektu bývalé umělecké školy. Vedle toho se městský bytový fond rozrostl o byty v někdejší textilní průmyslovce v ulici Gustava Geipela a v bývalé ubytovně Nedbalova. Třináctitisícové město disponuje přibližně třemi stovkami bytů, více než třetina z toho počtu je ale v domě s pečovatelskou službou.
Byty chybí i v Mariánských Lázních. Město nemá žádný bytový fond, a tak plánuje stavbu nových nájemních bytových domů v lokalitě Třešňovka, konkrétně v Bezejmenné ulici. Jak řekl tamní starosta Martin Hurajčík, vyrůst by tu mělo přibližně 140 nových nájemních bytů o velikosti 1+1 až 1+4.
Přibližně 1200 bytů má ve svém vlastnictví město Cheb, z toho asi stovka leží ladem. „Nemůžeme je pronajmout, přestože bychom to potřebovali. Ty byty nejsou v dobrém technickém stavu a vyžadují rekonstrukci. Postupně je chceme opravit a vrátit na trh,“ informoval chebský starosta Jan Vrba. Byty se tu pronajímají formou elektronické aukce, což může být pro mladé na začátku jejich profesního života problém.
Necelých 130 bytů zbylo po privatizaci fondu k dispozici karlovarskému magistrátu. Pro potřeby krajského města je to žalostně málo. Radnice nemá co nabídnout lidem z profesí, které nutně potřebuje. Proto chystá několik projektů. „Ubytovnu v Úvalské ulici budeme předělávat na bytový dům s byty různých velikostí. Podobně se změní i ubytovna Drahomíra, kde ale bude součástí i výstavba parkovacího domu, protože tam nejsou dostatečné plochy k parkování. Pravidla, podle kterých se budou hotové byty přidělovat, zatím stanoveny nejsou,“ doplnila mluvčí karlovarského magistrátu Helena Kyselá.