Bývalé sídlo policie v centru Varů jde k zemi, doplatilo na špatný beton

  15:48
Bývalé sídlo četnictva, gestapa a nakonec české policie v ulici I. P. Pavlova v Karlových Varech pomalu mizí. Nový majitel totiž už před třemi lety zjistil, že při stavbě této budovy stavbaři využili takzvaný hlinitanový beton. Ten ale postupem let degraduje a ztrácí pevnost.

Proces vedoucí k současné demolici začal už v roce 2017. „Majitel chtěl původně objekt dokonce vrátit městu, ale nakonec jsme se s ním dohodli, že k tomuto kroku neexistuje právní důvod,“ uvedl Jan Kopál, mluvčí karlovarského magistrátu. 

Na základě těchto jednání majitel, jímž je společnost IBE Properties, v roce 2018 zažádal o povolení demolice. „Městští památkáři i s dobrozdáním loketského pracoviště Národního památkového úřadu, které se k tomu rovněž vyjadřovalo, nakonec vydali souhlas s demolicí,“ přiblížil pokračování kauzy Kopál.

Někdejší ředitelství policie prodalo město v květnu roku 2016 jako svůj historický majetek za 30 milionů korun. O tom, že byl při jeho stavbě použitý hlinitanový beton, tehdejší vedení města nemělo informace. 

„Nezpochybňujeme, že tam může být. Na druhou stranu jsme prodávali starou, vlastně vybydlenou stavbu. Na to, že zde takové betony jsou, přišel až nový majitel,“ uvedl v době, kdy tento fakt vyplynul na povrch, bývalý náměstek primátora Michal Riško.

S demolicí objektu postaveného v roce 1938, nesouhlasí Kancelář architektury města (KAM). Své stanovisko k bývalému sídlu policie vydala už v době svého vzniku.

„Upozorňovali jsme na mimořádnou hodnotu budovy v Karlovarských radničních listech. Informace přišla obratem: prodáno soukromému majiteli a demoliční výměr, který vypracovala jedna z karlovarských projekčních kanceláří, je už vydán,“ konstatoval ředitel kanceláře Petr Kropp.

Objektů z meziválečného funkcionalistického období má podle jeho názoru město poskrovnu. „Je proto až zarážející, že dům, který byl nejenom mimořádným stavebním odkazem na kvalitní meziválečnou architekturu, ale i tichým svědkem politických a společenských přeměn uplynulých osmi dekád v centrální části památkové rezervace, byl ve městě, které se hlásí a opírá o světové kulturní hodnoty, vědomě devastován pro demolici,“ netajil se Kropp rozčarováním nad postupem majitele domu.

To, že objekt s podobným osudem zachránit lze, dokumentuje na případu bývalé keramické školy. „Díky postoji kraje jako vlastníka a iniciativě jeho Odboru regionálního rozvoje s podporou KAM byly osloveny tři fundované architektonické kanceláře, které představily návrhy pro zachování budovy a jejího perspektivního využití pro významnou karlovarskou vzdělávací instituci včetně důvtipného vyřešení jejího nepříznivého technického stavu,“ naznačil ředitel Kanceláře architektury města.

Na druhou stranu jsou v kraji i případy, kdy domy postavené technologií využívající hlinitanové betony musely k zemi. Takový osud potkal Palác Baťa v Mariánských Lázních i obchodní dům Hraničář v Chebu.

Hlinitanový beton se používal mezi 30. a 50. lety 20. století. Později ale vyšlo najevo, že tento druh stavební hmoty ztrácí pevnost a narušuje železné výztuže. Jeho životnost podle odborníků negativně ovlivňují vysoké teploty i nedostatek vlhkosti. Dnes už je zakázané tento materiál používat na nosné konstrukce.