„Objekt postavený v akci Z je starý téměř pět desetiletí. Není se čemu divit, že když se odkryly konstrukce, objevily se problémy. Zkorodované nosné traverzy byly doslova shnilé,“ řekl Jiří Červenka, jednatel městské společnosti Ašské lesy, která areál bazénu spravuje.

Podle starosty Vítězslava Kokoře dojde kvůli tomu k posunutí termínu dokončení asi o čtyři měsíce. Bazén by tak měl začít sloužit veřejnosti namísto v červnu až v říjnu příštího roku.

Kromě toho si vícepráce vyžádají další náklady. Celkem se opravy vyšplhají k částce bezmála 200 milionů korun.

Bazén v Aši si místní postavili sami, město ho teď za 157 milionů opraví

„V podstatě jde o stavbu nového bazénu. Z původního objektu zůstaly jen obvodové zdi, sklepy a kotelna,“ řekl Červenka.

Projekt počítá s úpravami a zateplením střechy bazénu, výměnou technologií na úpravu a ohřev vody, novou fotovoltaikou a vzduchotechnikou. Zachována má být oblíbená parní sauna, naopak přibude malý saunový svět s finskou saunou, biosaunou a odpočívárnou.

Do nynějších betonových van se instalují nerezové, upraví se dispozice vestibulu s recepcí a občerstvením, nebude chybět možnost obsluhy zvenčí. Počítá se s novými šatnami, do nichž budou lidé vcházet za pomoci čipů, a s modernizací vnitřního osvětlení.

„Co se týče zajištění provozu, navštívíme v nejbližší době šest bazénů v republice, které jsou srovnatelné v tím naším, abychom zjistili, jak to dělají jinde. Do poloviny příštího roku zpracujeme návrh, jak by mohl provoz našeho bazénu vypadat a spočítáme, kolik lidí na to budeme potřebovat,“ uvedl Červenka a doplnil, že v rámci úspor by se v Aši měli objevit například moderní roboti na čištění napuštěných van.

Ašský bazén patří k nejnavštěvovanějším sportovištím ve městě. Před koronavirovou epidemií ročně jej ročně navštívilo na padesát tisíc lidí. Kromě veřejnosti bazén využívaly i školy v okolí pro výuku plavání.

Plavce střídají dělníci se sbíječkami. Začala rekonstrukce ašského bazénu

Důvodem pro zásadní obnovu byl jeho špatný stav. Kachlíky na stěnách a na dně bazénů praskaly a ostré hrany poničených obkladů plavce zraňovaly. Velkým problémem bylo prosakování netěsnících betonových van, havarijní stav rozvodů elektřiny i problematické vytápění.

Jak uvedl mluvčí ašské radnice Milan Vrbata, sportoviště vystavěli v roce 1978 sami obyvatelé v takzvané akci Z.

„Dnes to už lidé neznají, ale v tehdejší době byly takové akce běžné. Po práci si dobrovolníci oblékli montérky a šli na stavbu. A to bez ohledu na to, zda měli nějaké zkušenosti a znalosti. Vedle sebe tak pracovali například úředníci, prodavači nebo učitelé. A kvalita práce podle toho vypadala,“ podotkl Vrbata.

Největší investiční akce Ašských za posledních dvacet let je plně hrazena z prostředků města. Aš na ni využije našetřené peníze, které se podařilo získat ze zkrachovalé Sberbank. Na spořicích účtech bankovního domu město uložilo 167 milionů korun, po dvou letech nejistoty dostalo zpět 158 milionů.