iDNES.cz

Do rodinné hrobky prvního starosty Chodova se vracejí zemřelí předci

  18:06
Čtyři z pěti těl pochovaných v hrobce prvního chodovského starosty Karla Fenkla jsou zpět v rodinné hrobce na chodovském hřbitově. Ostatky starosty pak spočinou v hrobce při letošní Vavřinecké pouti 8. srpna.

Čtyři z pěti těl pochovaných v hrobce prvního chodovského starosty Karla Fenkla jsou zpět v rodinné hrobce na chodovském hřbitově. | foto: Martin Polák

„Do hrobky se vrátily rakve manželky starosty, jeho snachy a dvou vnoučat,“ upřesnil chodovský historik Miloš Bělohlávek.

Ještě před opětovným uložením ostatků do původní hrobky ovšem těla zkoumali antropologové. Ti však museli odpovědět na otázku, kdo vlastně v hrobce leží.

Podle historických pramenů měla v hrobce spočívat těla tří lidí. Při jejím průzkumu ale archeologové objevili čtyři rakve, později zjistili, že pohřbených bylo dokonce pět. Už dříve historik naznačoval, že jsou to takřka jistě členové jedné rodiny. 

„Na základě antropologického průzkumu a vzpomínek pamětníků i členů rodiny dnes můžeme s definitivní jistotou říct, že kromě starosty Fenkla to byla jeho manželka a snacha se dvěma vnoučaty,“ vysvětlil Miloš Bělohlávek.

„Když první chodovský starosta Karl Fenkl v srpnu roku 1920 zemřel, na jeho pohřeb přišly tisíce obyvatel Chodova i širokého okolí. Společně s ním totiž odešla jedna velká a přelomová etapa chodovských dějin. Starosta Fenkl byl mužem 19. století, občanem staré rakouské monarchie a do moderní doby by se snad ani nehodil,“ napsal chodovský historik na svém facebookovém profilu.

V rámci Vavřinecké pouti bude do zrekonstruované hrobky uloženo i tělo samotného starosty. Obřad povede plzeňský biskup Tomáš Holub.

V ten samý den, tedy 8. srpna, představí Chodovští i pomník prvnímu starostovi města. „Veřejnost pak bude mít šanci spatřit i jeho obraz, který vznikl u příležitosti udělení rytířského kříže Řádu Františka Josefa Karlu Fenklovi,“ prozradil historik. Městu se jej podařilo získat od potomků rodiny, kteří žijí v Německu.

Osud tohoto uměleckého díla je pozoruhodný. Když rodina v roce 1945 narychlo opouštěla tehdejší Československo, byl jedním z mála věcí, které si vzali Fenklovi s sebou do Německa. „Ve spěchu jej vyřízli z rámu a srolovaný vzali s sebou. To obraz ve všech směrech poškodilo,“ řekl Bělohlávek. 

Na stavu plátna se podepsala i dlouhá doba, po kterou byl skladovaný ve srolované formě. „Byly na něm desítky velkých prasklin. Bylo tedy nutné obraz nejdříve napnout a pak provést retuše všech prasklin a kompletně jej vyčistit. Nakonec došla řada na nový lak a vsazení do nového rámu,“ popsal proces restaurace obrazu chodovský historik.

zpět na článek