Nikolaj sloužil v letech 1950 a 1951 jako tábor nucených prací, dalších sedm roků fungoval jako nápravně pracovní. Proslul jedním z nejtvrdších režimů. Běžně vězni pochodovali na šachtu koridorem vytvořeným z ostnatého drátu.
„Protože tady se nacházela velice frekventovaná silnice, kudy náklaďáky vozily rudu, mašírovali muži ve tvaru, kterému se říkalo ruský autobus. Skupinky směřovaly do zhruba 800 metrů vzdáleného dolu Eduard. Dozorci je k sobě svázali ocelovým lanem, který se jim zařezával do těl, “ popsal vedoucí katedry archeologie Západočeské univerzity Pavel Vařeka.
Při první etapě výzkumu odborníci přesně určili, kde se lágr nacházel, a zmapovali jeho povrchově dochované pozůstatky.
Sešli se rovněž se dvěma vězni, kteří s nimi vyrazili do terénu. Pamětníci Jiří Málek i Zdeněk Mandrholec pak archeologům ukazovali důležitá místa.
Jáchymov
|
„Tam jsme začátkem října položili sondy. Našli jsme například takzvané postřelované pásmo. Ze vzpomínek vězňů víme, že území bylo vysypáno bílým pískem. Kdyby chtěl někdo uprchnout, otiskly by se tam jeho stopy. Skutečně jsme pod zemí několikacentimetrovou vrstvu písku nalezli,“ pokračoval Vařeka.
Skupina složená z akademických pracovníků a studentů objevila i zbytek jedné ze čtyř strážních věží, u níž se nacházely vystřelené patrony, či pozůstatek dřevěného baráku, kde se podle svědectví konaly tajné mše. Odkryli rovněž fotbalové hřiště pro dozorce.
„Předpokládáme, že celý tábor, ač byl kompletně zlikvidován, se nachází pod povrchem,“ doplnil Vařeka.
Odborníci též vedli rozhovory s přeživšími. Ptali se jich na život v lágru a ukazovali jim předměty z místa, jako například zubní pastu a kartáček, skleněnou lahvičku na léky či podrážku pracovní boty.
„Zdeněk Mandrholec byl prvním, komu jsme věci představili. Začaly se mu vybavovat další vzpomínky, které by jinak zůstaly zasunuté,“ zdůraznil Vařeka.
Nikolaj patřil do takzvané krajiny táborů na Jáchymovsku, kde se nacházelo osm lágrů. Odborníci se na místo vrátí na jaře. Plánují ještě prohledat Eliáše II a Mariánskou.
Nedaleko druhé zmiňované lokality se nacházel kartuziánský klášter, jenž sloužil jako velitelství s kobkami a mučírnami.
Nejpozději v září vznikne i mobilní aplikace. „Zájemci si ji stáhnou do telefonu a mohou táborem Nikolaj virtuálně procházet,“ uzavřel Vařeka.
Výzkum je součástí mezinárodního projektu. Díky němu už plzeňští odborníci pátrali v Letech u Písku, polské Treblince či norském Falstadu.