„Směřujeme k tomu, že všechny obce, jejichž splašky nyní odtékají do unikátní krajiny Moravského krasu, čímž znečišťují tamní vody a narušují ekosystém jeskyní, budou mít do pěti let funkční systém nakládání s odpadními vodami. Velmi nás jejich rychlý přístup těší,“ chválí krajinná ekoložka Lenka Skočková z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).
Problémem pro chráněnou krajinnou oblast jsou zejména látky jako fosfor a dusík, které se ve splaškách nacházejí. Jakmile se dostanou do jeskynních sedimentů, hromadí se v nich, čímž postupně mění jejich charakter. „To může vést k vymizení specializovaných organismů, které se tu vyvíjely tisíce let,“ přibližuje Skočková.
Aby se tomu předešlo, vyčlenil stát v březnu na modernizaci stávajících čistíren nebo přípravu projektové dokumentace pro výstavbu nových 200 milionů korun.
Obce o ně mohou žádat do konce roku, ministerstvo životního prostředí dosud schválilo sedm žádostí z regionu.
Úspěšní byli například v Ostrově u Macochy na Blanensku, kde díky tomu od července zvětšují stávající čistírnu. Stavaři už mají hotové terénní úpravy a vybetonovanou velkou nádrž. „Posledních pět let se nikdo nový nemohl připojit. Tehdy tu vznikla dětská léčebna, která kapacitu stanovenou asi pro 900 lidí výrazně přečerpala,“ vysvětluje nutnost úpravy starosta Ondřej Hudec (SOCDEM) s tím, že hotovo má být v únoru 2027.
Bez dotací to nepůjde
Přestože podmínky pro získání dotace stanovují nejzazší termín dokončení na rok 2029, v Březině nebo Hostěnicích na Brněnsku jej předpokládají už do tří let. „Nejen navyšujeme kapacitu, ale celkově čistírnu vylepšujeme nad rámec zákonných požadavků. Tím, že se v krasových oblastech neustále zpřísňují podmínky, ji chceme mít zajištěnou minimálně na dalších patnáct let,“ oznamuje starosta Březiny Michal Bittner (nez.).
Brněnské přehradě škodí splašky od chatařů, kanalizace by však vyšla draho![]() |
V případě obcí, kde čistírna či kanalizace chybí úplně, lze zdárné výsledky očekávat později. Teprve před dvěma týdny se jim otevřela možnost zažádat o peníze z nové dotační výzvy, která navazuje na tu březnovou. Tentokrát byl stát výrazně štědřejší, když vyčlenil miliardu korun. „Hlavní rozdíl je v tom, že tyto finance mohou být využity přímo na stavbu kompletně nových systémů. Předtím se jednalo pouze o přípravu jejich projektu,“ připomíná Marie Kotyzová z AOPK, která se situací v krase dlouhodobě zabývá. Projekty podpořené z těchto peněz musejí být hotové v roce 2030.
Využít tuto dotaci plánují například ve Vavřinci, Němčicích nebo Habrůvce na Blanensku.
„Dohromady nás výstavba kanalizace a čistírny vyjde na 320 milionů korun, což představuje šestnáct ročních rozpočtů obce. Bez dotací bychom neměli šanci,“ konstatuje starosta Vavřince Petr Nečas (nez.).
Ačkoliv dotace pokryje až 75 procent nákladů, pro některé obce zbytek stále představuje výraznou finanční zátěž a částku v řádu milionů si musejí půjčit, což je i případ Vavřince. V Habrůvce se proto rozhodli připojit na čistírnu v sousedních Křtinách, kde je v plánu navýšení kapacity. „Máme jen 400 obyvatel, určitě by se nám nevyplatilo zadlužit obec na desítky let. Rozhodli jsme se proto, že postavíme pouze kanalizační systém vedoucí do Křtin, což vyjde levněji,“ líčí starosta Zdeněk Cihlář (SOCDEM). Projektovou dokumentaci mají díky březnové dotaci hotovou, nyní probíhá výběrové řízení na zhotovitele.
Zápach i nebezpečné bakterie
O změnu dosavadního stavu usilují ochranáři již mnoho let. Před rokem Kotyzová upozorňovala, že situace se znečišťováním Moravského krasu je velmi vážná. „V některých jeskyních je nepříjemný zápach a na krápnících se hromadí nečistoty,“ popisovala. Krasové vody jsou přitom mimo jiné i zdrojem té pitné. „V jeskyni Štajgrovka, která zásobuje areál Skalní mlýn, nastaly problémy s bakteriemi, jež učinily vodu dočasně nevhodnou pro pitné účely,“ vypíchla Kotyzová.
Kras roste do krásy, pomohla i „bolavá“ dohoda o zatravnění orné půdy![]() |
Vlivem splaškové vody se v podzemí vytvářejí usazeniny, které můžou obsahovat nebezpečné bakterie, u nichž není jisté, co kromě viditelného znečištění časem způsobí. „Problém je v tom, že sem proudí nejen splašky, což je největší potíž, ale i chemické látky z čisticích prostředků, léků a pesticidů,“ zmiňuje Kotyzová.
Ani v momentě, kdy budou mít všechny obce vyřešené nakládání s odpadními vodami, však nelze očekávat zlepšení ze dne na den. „Některá uvidíme za pět až deset let, u jiných to potrvá výrazně déle. Lze však očekávat zvýšení biodiverzity v jeskynních ekosystémech či výrazné zlepšení pitné vody,“ vyjmenovává Skočková.
Obyvatelé dotčených obcí mohou i ušetřit. „Chybějící kanalizace je problém. Lidé kvůli tomu mají vyšší výdaje za likvidaci odpadních vod a vyvážení jímek,“ sděluje starosta Vavřince.






