Pohled na výčet tuzemských startupů, které v posledních letech získaly investici, není pro ženy lichotivý. Mezi jejich zakladateli najdeme dam pouze dvanáct, zato mužů na 350.
Dalším, kdo se s tak obrovským nepoměrem mezi pohlavími rozhodl zamést, je inovační agentura JIC. Zejména pro studentky magisterských a doktorských oborů brněnských univerzit otevírá rozvojový program Empower.
„Chceme dát holkám větší šanci uspět. Víme, že mají vzdělání v oboru i chuť se do něčeho vlastního pustit. My jim poskytneme bezpečný prostor, kde získají podnikatelské základy a také víru v sebe sama,“ nastiňuje Veronika Chválková, jež má program na starosti a v minulosti se podílela třeba na vzniku brněnské pobočky Impact Hubu.
Prorazit zeď se program bude snažit s pomocí žen, které v byznysovém světě již uspěly a v mužské konkurenci se dokázaly prosadit. Třeba Barbora Nevosádová z Brna zažila nedávno obchodní schůzku, na níž byla jedinou ženou v místnosti.
V programu Empower bude mentorkou z pozice spoluzakladatelky startupu Sygic Travel, který pomáhá plánovat cesty a výlety a má statisíce uživatelů měsíčně. Kromě toho spoluzaložila i firmu Faabul pro vytváření kvízů pomocí umělé inteligence.
„Když si úplně nejste jistá sama sebou, může vás to vylekat víc, než kdyby poměr mužů a žen vypadal jinak. Přitom inteligence je mezi námi rozložená stejně. Vidím i na svých kamarádkách, že se bojí, nevěří si a říkají si, že se ještě naučí tohle a támhleto, než vlastní projekt zkusí. Zbytečně podnikání odkládají, než aby do něho skočily po hlavě. Myslím, že je to i tím, že před sebou nemají pozitivní příklady – zvládla to Petra, zvládnu to taky,“ vysvětluje Nevosádová svoje angažmá.
Zájem rozfoukává Ladies Club
Program Empower není první aktivitou vedenou snahou víc začlenit ženy do podnikání. Již pět let jim inspiraci nabízí Ladies Club fungující při Regionální hospodářské komoře Brno. Sdružuje jak podnikatelky, tak manažerky nebo ženy, jež byznys zajímá, byť jsou na nižších firemních pozicích. Ženy se na vzájemných setkáních podporují a také mohou vytvářet nové vazby a vztahy, vymýšlet společné projekty nebo jen sdílet své zkušenosti.
Komora pro ně každé tři měsíce pořádá setkání, velmi často v konkrétní firmě. Doprovází je debata s inspirativními ženami z daných firem. „Jsem pyšný, že se Ladies Club neustále rozrůstá. Je totiž důkazem toho, že falokracii (vláda mužů nad ženami – pozn. red.) zvoní hrana,“ oznamuje Čeněk Absolon, ředitel komory.
Když se změně oddáte, přijde překvapivě rychle, říká mentorka podnikatelek |
Podobný přístup má i Empower. Účastnice programu mají najít osobní vize, definovat vlastní talenty a silné stránky, mohou si ověřit svůj podnikatelský nápad, techniky pro prezentaci i vyjednávání. Pracovat mohou na vlastním nápadu, nebo se přidat k někomu, kdo už nějaký má.
„Málokdo má plán vymyšlený od začátku do konce a jede přesně podle něho. Není třeba se bát. Jak problémy řešíte postupně, celá ta cesta se před vámi otevře. Často je jiná, než byla na začátku,“ vzkazuje ženám Nevosádová.
Program stojí tisíc korun, startuje 7. března a trvá přibližně tři měsíce. Vystoupí v něm i ředitelka firmy IN-EKO Eva Komárková, blogerka a spoluzakladatelka Kvítek v bytě Veronika Ježková nebo vědkyně Julie Dobrovolná, jejíž firma Entrant prošla inkubátorem Evropské kosmické agentury.
Překvapení z dřiny
Že snaha nepadá na neúrodnou půdu, dokumentuje další číslo – zastoupení žen v českém podnikatelském prostředí vyrostlo již na třetinu. Podle průzkumu agentury Ipsos pro společnost Visa podnikají ženy nejčastěji ve finančnictví, prodeji zboží a služeb nebo v oblasti marketingu a komunikace.
Proč jich není v podnikání ještě víc? Podle průzkumů nejčastěji vidí jako překážku pro rozvoj svého byznysu přepracování, finance a rodinné povinnosti. Čtvrtina podnikatelek také v průzkumu uvedla, že se při obchodních jednáních setkaly s předsudky.
Když chceš, tak můžeš. Vizionářka Girstlová učí znevýhodněné podnikat |
Nejde ale jen o ně. Například Michaela Steinhauser z Brna rozjela nápad na ponožkoboty se společníkem – dříve i partnerem – Petrem Procházkou v roce 2015, dnes ponožkoboty pod značkou Skinners posílá do 120 zemí světa, a přesto její firma funguje dál „učebnicově“ organicky: bez externích investorů a díky vlastní tvrdě odvedené práci.
To je podle Steinhauser něco, co ne všechny ženy chtějí podstoupit. „Obětovala jsem tomu na začátku úplně všechno. Pracovali jsme šestnáct hodin denně, i o víkendech. Jenže když chce mít někdo dítě, rodinu, přátele a nechce si z toho nic nechat vzít a dává podnikání jednotky hodin, tak ten čas prostě neošidí a postupuje strašně pomalu,“ míní.
Ještě před ponožkobotami měla příjem kolem sta tisíc korun, živilo ji několik prací. Ve Skinners si s partnerem vypláceli sedmnáct tisíc korun. „Tohle je podnikání na začátku, když člověk nemá investory, nebo vstupní kapitál. To lidé moc nevidí a ženy jsou z toho překvapenější. Muži zatnou zuby a makají,“ směje se čerstvě dvojnásobná maminka, která teď řízení firmy na rok předává a je „jen“ majitelkou.
