Mnoho měst a obcí avizuje, že se rozšiřování zeleně věnují dlouhodobě, přesto mezi starosty panují z nařízení obavy. Detaily totiž zatím nejsou známy, teprve se o nich jedná na státní i evropské úrovni.
„Nařízení nestanovuje konkrétní klíč nebo jednotný způsob, jak mají státy stanovených cílů dosáhnout. Každý stát navrhne vlastní opatření,“ nastínila mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.
Momentálně Česko nastavuje parametry pro posuzování zelených ploch, musí při tom však řešit několik úskalí. „Teď se bavíme o tom, jestli to vztáhnout jen na obydlené oblasti, nebo jestli to udělat včetně lesů okolo měst. Pak ale hrozí, že když se v nich bude kácet, sníží se plocha zeleně,“ přiblížil ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí (SMO) Dan Jiránek.
Města se musí postarat o další zeleň. S nařízením EU starostové nesouhlasí |
Stát k tomu zpracovává Národní plán obnovy přírody (NPOP), jenž obsáhne i seznam opatření. Hotový má být do dvou let a bude ho schvalovat Evropská unie. Ta zatím nemá určeno, o kolik procent se budou muset plochy zeleně zvětšovat, rozhodnout by měla do roku 2028.
Za cíl si NPOP klade zlepšení stavu krajiny, posílení její biodiverzity a odolnosti vůči klimatickým změnám s tím, že zeleň je důležitá pro kvalitu života ve městech.
„Jaké budou stanoveny uspokojivé úrovně u jednotlivých ukazatelů, tedy i zeleně, bude předmětem diskuse pro období po roce 2030,“ sdělila Krejčí.
Pro každou zemi přitom musí být zohledněna její specifická krajina, takže stejné požadavky na rozlohu zeleně se nemohou vztahovat například na Řecko a Finsko.
Radnice už se musí začít chystat
Města a obce budou muset tato nařízení zanést do územních plánů, což bude administrativně velmi náročné. Dále musejí dbát na adekvátní náhradní výsadbu při výstavbě či kácení a řešit i zdánlivé detaily.
„Teď jsme se bavili se zástupci jednoho města o tom, že když se postaví boxy na vydávání věcí třeba na soukromém pozemku, ale na zeleni, tak se tím ohrožuje plnění tohoto kritéria, protože se bude snižovat plocha zeleně,“ předestřel Jiránek.
Už nyní by se ale všichni, jichž se nařízení týká, měli podle SMO začít připravovat. Způsobem mohou být obecně závazné vyhlášky jakožto možnost opatření nebo úpravy územních plánů a další koncepční kroky. Tímto směrem se vydala třeba Břeclav.
„Chystáme změnu územního plánu, chceme zahrnout větší plochy, systémy ekologické stability. V rámci protierozních opatření připravujeme ve spolupráci se Státním pozemkovým úřadem liniovou výsadbu stromů. Též plánujeme revitalizace ploch na základě plánu péče o sídelní zeleň. Přímo ve městě je to ale velmi finančně náročné,“ uvedl místostarosta Jakub Matuška (STAN).
Obavy z financí, místa i hmyzu
Ačkoliv cíl nařízení chápe, poukazuje na jeho nedostatky. „Ďábel bývá ukrytý v detailu. Smysl určitě dává zachovat rozsah zeleně v zastavěných plochách, ale zase ne úplně například v prolukách. Mimo zastavěná území pak jde o otázky, jak pojmout rozvoj města obecně. V Břeclavi nám jde o kvalitní zeleň, i vzhledem k historii města, naším zájmem ale není zachovávat trávníky na navážkách, to nám třeba úplně smysl nedává,“ shrnul.
Obavy mají také v Kuřimi, o nařízení tam doposud ani nevěděli. „Slyším o tom poprvé teď od vás,“ reagoval na dotaz MF DNES starosta Drago Sukalovský (STAN) s dovětkem, že u nich kladou důraz na zeleň průběžně.
„Určitě se dá říct, že vysazujeme více stromů a keřů, než jich kácíme. Z posledních investic zmíním nové aleje kolem cyklostezek či nádražní park. Řešíme ale problém, že docházejí místa na vysazování nových stromů. Záleží, v čem bude nařízení spočívat, ale nevím, zda opatření dokážeme splnit,“ upozornil Sukalovský.
V Brně neumíme opravovat ulice, kde rostou stromy, bojí se místní kácení |
Naopak v Kyjově strach nepanuje. „U nás jsme s tím obeznámeni a nařízení již reflektujeme v tom, jak se k městské zeleni stavíme – a to dlouhodobě, nezávisle na něm. Pracujeme s tím, aby při rekonstrukcích a výstavbách vzniklo vždy určité procento zeleně. Splnění požadavků plynoucích z nařízení by neměl být problém,“ domnívá se místostarosta Daniel Čmelík (nez.).
Stejně k zeleni přistupují v Mikulově nebo Znojmě, pro obě města je její rozšiřování dlouhodobě významným tématem.
„Největší výzvou v plnění mohou být finance a také omezené množství volných ploch ve městě. Budeme hledat další řešení, jako je využívání brownfieldů či ozelenění veřejných prostor,“ konstatovala mluvčí znojemské radnice Petra Šuláková.
V Mikulově poukazují také na problém s inženýrskými sítěmi nebo třeba hmyzem, který napadá vysázené dřeviny.
