Když v říjnu na krajském zastupitelstvu přišla na přetřes zamýšlená transformace nemocnic do jedné velké akciové společnosti, vyvolalo to zděšení z možné privatizace a zdravotničtí odboráři podepisovali petici. „Diskuse byla až ideologická a téma se stalo racionálně nediskutovatelné,“ ohlíží se náměstek hejtmana pro zdravotnictví Jiří Nantl (ODS).
Z třaskavého plánu se tak nakonec ustoupilo. „Samotné sloučení totiž neřeší podstatu věci, tedy aby nám budovy za pár let nespadly na hlavu. Na radě jsme schválili přípravu masivního investičního programu. Třeba jen ve Znojmě bude do nemocnice potřeba investovat během deseti let nejméně miliardu,“ zmiňuje náměstek jednu z priorit připravované koncepce krajského zdravotnictví.
Ta aktuální je platná do roku 2025 a Nantlovi proto poté, co v listopadu převzal gesci od spolustraníka Jiřího Kasaly, připadl úkol určit priority na následující roky.
Odboráři řeší sloučení jihomoravských nemocnic, obávají se privatizace - iDNES.cz |
Kontroverzní myšlenku jednotného řízení všech devíti krajských nemocnic však neopouští. „Jeden holding by měl přidanou hodnotu za předpokladu, že by si každá nemocnice držela vysoký stupeň autonomie především v personálních otázkách,“ nastiňuje Nantl.
Za všechny by naopak jeden „superšéf“ jednal s pojišťovnami a řešil třeba IT bezpečnost. „Teď tu profesionální management chybí. Nemohou to zastávat politici ani úředníci, kteří mají daleko širší agendu,“ podotýká náměstek s tím, že by šlo o akciovou společnost.
„Nikdy bych nepodpořil jednu gigantickou příspěvkovou organizaci, o které se mluvilo v minulém volebním období. To nemůže fungovat, jelikož jde o hodně zaměstnanců, velký obrat i vzdálenosti,“ vysvětluje.
Analýz už bylo dost, míní ředitel
Stabilizace jihomoravského zdravotnictví je nutná i podle ředitele Fakultní nemocnice Brno Ivo Rovného. „Situace je dlouhodobě neudržitelná. Po každých volbách se mění postoje vedení kraje k řízení, vznikají nové a nové analýzy a pracovní skupiny na optimalizaci. Výsledkem je chaos a plýtvání časem, penězi a energií lidí,“ kritizuje Rovný.
Společné vedení nemocnic by uvítal. „Jakákoli forma jednotného koncepčního řízení jihomoravského zdravotnictví dává naději v dlouhodobě udržitelný systém v poskytování zdravotních služeb. Zatímco my zajišťujeme specializovanou péči, přivítali bychom časnější a aktivní přebírání pacientů, kteří již naše služby nepotřebují,“ sděluje Rovný s odkazem na nedostatek lůžek sociálních i těch následné péče.
Bývalý radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO) poukazuje, že transformace nemocnic problémy nevyřeší a kraj by se měl zabývat jinými tématy. „Navíc po neúspěšném pokusu z loňského podzimu není jasná shoda nad tím, jakou formu integrace připravovat, a to ani uvnitř krajské koalice, natož napříč zastupitelstvem,“ upozorňuje.
Z priorit na další roky zmiňuje řešení přetíženosti zdravotníků a nedostatku nových pracovníků v nemocnicích i primární péči nebo lepší spolupráci mezi zařízeními bez ohledu na jejich zřizovatele. „Je potřeba určit budoucí zaměření krajských a městských nemocnic, kde budovat všeobecné zdravotnické zařízení se širokým rozsahem oborů a kde je naopak úžeji profilovat. Od toho se pak musí odvíjet také seznam investičních potřeb,“ doplňuje Vojta.
Prevencí proti přehlcenosti
Podle Nantla se kromě oprav musí investovat rovněž do prevence a zdravotní gramotnosti. „I když to není jednoduché ani rychlé řešení, jde o zásadní klíč, který pomůže vyřešit přehlcenost pohotovostí a záchranky, kdy si lidé sami nedokážou vyhodnotit závažnost svého stavu. S tím jsme ve shodě se zdravotními pojišťovnami,“ hlásí Nantl.
Kraj také podle jeho názoru musí zabrat v digitalizaci a připravit se na větší využití telemedicíny. „Agentura Jinag má konkrétní projekty, dá se rozšířit i aplikace Záchranka,“ předkládá příklady.
Velkým tématem je i duševní zdraví. Nedostatek akutních lůžek by mohlo pomoct vyřešit znovuotevření psychiatrie v Kyjově. „Ale v nejbližší době to bohužel není možné ani personálně,“ přiznává Nantl.
Plán investic přitom vyžadují nejen nemocnice, ale i záchranka. „Aby se udržela v dobré kondici, potřebujeme vytvořit investiční plán, jak zajistit periodickou obnovu sanitek, aby se nákup každé nemusel vyjednávat zvlášť,“ říká náměstek. Finanční úsporu milionů korun ročně i rychlejší návrat vozů do provozu po opravách zajistí nový autoservis, který se před třemi týdny otevřel v brněnských Černovicích.
Záchranáři na jižní Moravě mají kolem 150 vozidel, z toho stovku tvoří sanitky. „Ročně najezdíme 3,7 milionu kilometrů a řešíme kolem tisícovky oprav,“ vyčísluje ředitelka záchranky Hana Albrechtová s tím, že asi polovinu úkonů plánují provést v servise sami. Jeho vybudování stálo 48 milionů korun, 85 procent nákladů pokryla dotace z Evropské unie.