Oprav zámku už bylo dost, je na čase myslet víc na místní, zní v Krumlově

  6:24
Už osm let patří zámek v Moravském Krumlově na Znojemsku městu. Vydražilo jej za pouhých 14 milionů korun, tedy asi desetinu ročního rozpočtu, protože jej nikdo jiný nechtěl. Následně se jej pod vedením starosty povedlo opravit a vrátit do něj slavnou Slovanskou epopej, kterou jezdí obdivovat davy návštěvníků. Jenže další podoba památky se vznáší v mlze.

Zámek v Moravském Krumlově postupně prochází opravami, opozice by však raději peníze investovala do rozvoje města. | foto: Patrik Uhlíř, MAFRA

Zatímco starosta Tomáš Třetina (TOP 09), jenž je od roku 2020 i senátorem, by zámek rád i nadále zveleboval, čím dál víc jsou slyšet hlasy, že do oprav už město investovalo dost.

„Možnosti, jaké nyní máme, tu nemusí za deset let být,“ naráží Třetina na příznivé okolnosti k získání dotací. Aktuálně se dokončuje projekt západního křídla. Starosta jej chce opravit co nejdřív a klidně ho zakonzervovat, výraznou podporu však nenašel. „Je to razantní, ale relevantní debata. Někteří zastupitelé mají pocit, že do zámku už jsme dali hodně a teď by bylo potřeba se věnovat místo něj jiným projektům,“ přiznává.

Zmíněný názor zastává třeba opozičník Michal Horák (ANO). Moravský Krumlov totiž plánuje finančně nákladnou zevrubnou opravu ulice Nádražní včetně výměny kanalizace a inženýrských sítí, dále rekonstrukci náměstí T. G. Masaryka a rovněž Sídliště.

„Tyto projekty směřují k jednoznačnému zlepšení života hlavně moravskokrumlovských občanů. Ty upřímně řečeno víc než západní křídlo zámku zajímá, zda budou moct jezdit na vlakové nádraží po silnici, která splňuje technické podmínky adekvátní dnešní době, nebo se projít po náměstí, které již nebude vypadat jako z počátku šedesátých let,“ říká Horák.

Odsunout některý z uvedených záměrů, případně město ještě víc zadlužit, je pro něj nepřípustné.

Koaliční partneři vyčkávají

Další člen opozice Josef Bukač (Společně pro Moravský Krumlov) upozorňuje, že město se musí také připravit na rozšíření nedaleké Jaderné elektrárny Dukovany. Pro něj i spolustraníka Tomáše Strieglera tak zámek leží na druhé koleji. „Kdybychom žili v dokonalém světě a měli peníze na vše, tak je oprava zámku jasná volba. Ale tak to bohužel není. Je z části opraven, slouží svému účelu, pro další případně opravené části zatím není využití,“ podotýká Striegler.

Otázka, čemu přesně by zrenovované západní křídlo mělo sloužit, není podle Třetiny aktuální, protože zámek je natolik velký, že ho ani není možné celý využít. Rád by ho však měl celý opravený a zachovaný pro případné budoucí využití i pro další generace.

Nejen na Slovanskou epopej, krumlovský zámek láká na věž i opravené komnaty

Jednoduché to ovšem mít nebude, koalice má v zastupitelstvu většinu o pouhý jeden hlas. Vedle „topky“ ji tvoří tři uskupení – Pro Krumlov, Vize pro Krumlov a Krumlováci, která na otázky MF DNES odpověděla společným prohlášením. V něm uvedla, že jelikož ještě není hotový projekt, nemají přesné informace o nákladech ani o možnostech dotací.

„Vzhledem k těmto nejasnostem v současné době nemůžeme jasně vyjádřit podporu ani nesouhlas. Naše rozhodnutí bude záviset na mnoha faktorech včetně výše spoluúčasti města na financování oprav. Pokud by spoluúčast města byla neúměrně vysoká, zvažovali bychom postupnou realizaci oprav,“ napsali političtí spojenci starosty.

Epopej pomáhá ekonomice i prestiži, tvrdí Třetina

Krumlovský zámek chátral od konce druhé světové války. Větších oprav se dočkal až poté, co se jeho majitelem stalo město. Kolik přesně do něj vložilo peněz, sice vyčísleno nemá, ale příprava na instalaci Epopeje si vyžádala dva miliony a další stavební práce čtyři. Celkově pak opravy památky „spolkly“ přes 130 milionů, které se poskládaly z krajských, národních i evropských dotací.

Slovanskou epopej od Alfonse Muchy coby největší tahák vidělo loni přes 42 tisíc lidí, celkem pak na zámek dorazilo přes 53 tisíc návštěvníků, ať už na prohlídku šlechtických komnat, věže, nebo na výstavy.

Zámek se rovněž stal národní kulturní památkou a Třetina za jeho záchranu i rozvoj získal od kraje titul Rytíř péče o památky. Podle jeho slov má oživení dominanty města širší dopad na místní ekonomiku, přínosy se prý už projevují. „Zvýšený zájem turistů o zámek přináší nové příležitosti pro místní obchodníky, restaurace a ubytovací zařízení. Jen do Krumlova díky zámku s Epopejí přijíždí o desítky tisíc lidí víc. Kromě přímých ekonomických přínosů z turismu přispívá projekt revitalizace také ke zvýšení atraktivity regionu jako místa pro život, práci a investice,“ tvrdí starosta.

Slovanská epopej v Moravském Krumlově láká, služby ve městě zaostávají

Opozice však poukazuje i na druhou stranu mince. „Město už do zámku a Slovanské epopeje investovalo nemalé peníze, čímž byl značně zatížen rozpočet. Je třeba pečovat o rozvoj města rovnoměrně, a ne jednostranně tam, kde v tuto chvíli není vidět potenciál. Provoz Epopeje a zámku je nákladný, dle mého názoru neziskový a chybí celková koncepce,“ vadí Zdeňku Gerstnerovi (ANO).

K překotné rekonstrukci je s ohledem na následné využití ostražitý i Zdeněk Juránek (Společně pro Moravský Krumlov). „Ukazuje se, že výstava Slovanské epopeje nedokáže vydělat ani na svůj provoz, natož aby se dostala do původně představovaných černých čísel,“ zmiňuje.

Debatu o dalších investicích do zámku chtějí zastupitelé ukončit letos. Podle Třetiny je nicméně jisté, že brzy se začne spravovat střecha a okna.

19. července 2021