Zde dosud záchranáři nepůsobili a lokalitu neměli pokrytou stanovištěm. „V oblasti Miroslavska jsme evidovali komplikace s dostupností,“ potvrzuje ředitelka jihomoravské záchranky Hana Albrechtová.
Na Znojemsku půjde už o čtvrté stanoviště. Po Znojmě, Hrušovanech nad Jevišovkou a Šumné. Relativně blízko jsou také základny v Pohořelicích a Ivančicích na Brněnsku. I tak jde ale o místa vzdálená od Miroslavi přes patnáct kilometrů, město se nachází zhruba uprostřed mezi nimi.
Záchranáři se nastěhují do zrekonstruovaných prostor miroslavské polikliniky po někdejší lékárně. Místo jim nabídli představitelé města. Byli si totiž vědomi, že se Miroslav a okolí nachází v časově problematické dojezdové vzdálenosti.
„Například se může stát, že se v nedalekém zatopeném lomu Hostěradice začne topit dítě a musí tam vyjet záchranka. Vzhledem k dlouhé době dojezdu sanitky na místo hrozí, že dítě nebude mít šanci přežít,“ uvádí příklad starosta Martin Plechatý (nez.).
Nová základna se může hodit i kvůli blízké silnici první třídy I/53, přezdívané silnice smrti. Na ní mnohdy dochází k vážným nehodám, které se nevyhýbají ani motorkářům. „Záchrana života bude v oblasti díky přítomnosti záchranářů na jiné úrovni,“ těší Plechatého.
Přestavba prostor pro jednu záchranářskou posádku nebude pro město zadarmo, náklady na úpravy totiž půjdou za ním. Zaplatí zhruba čtyři a půl milionu korun a později i další peníze za přístavbu garáže pro sanitku. „Jsme vděční, že nám město velmi vyšlo vstříc a na své náklady zrekonstruuje prostory stávající polikliniky,“ podotýká Albrechtová.
V budoucnu i do většího
Záchranáři budou na poliklinice v nájmu. Ten má být v symbolické výši, aby posádka vydržela ve městě dlouhodobě. Miroslavští totiž mají v souvislosti se záchrankou do budoucna ještě daleko větší plány.
„Zpracováváme změnu územního plánu, při níž vyčleňujeme plochu pro velkou základnu. Nabídneme ji Jihomoravskému kraji, který ji tam může postavit třeba za deset let. Bude záležet na něm, jestli bude mít zájem plochu takto využít,“ nastiňuje plány Plechatý. Jihomoravská záchranka je totiž příspěvkovou organizací zřizovanou krajem, který je v drtivé většině investorem staveb nových základen.
Ta miroslavská bude v pořadí čtyřiadvacátou na území jižní Moravy. Začít fungovat má na konci prvního čtvrtletí příštího roku. Na poliklinice budou záchranáři sousedit například s pediatričkou, praktiky, gynekologem nebo optikou.
Miroslav a okolí vnímali záchranáři jako problematickou oblast, co se schopnosti dorazit k pacientovi do dvaceti minut týče, dlouhodobě. S potížemi se čas od času potýkají i v okrajových lokalitách kraje, tedy na rozhraní Jihomoravského a některého ze sousedních krajů. Tam však často pomáhá mezikrajská spolupráce mezi záchrankami.
„Když je naše posádka zrovna vyjetá a rychleji by na místě byla ta ze sousedního kraje, vyjede k pacientovi po dohodě ona. Takový postup ušetří minuty,“ zmiňuje typický příklad mluvčí záchranky Michaela Bothová. Často si takto vzájemně „kryjí záda“ letečtí záchranáři.
I když dvacetiminutový dojezdový čas zmiňuje zákon, to, jestli maximální časový limit sanitka stihne, závisí podle Bothové i na dalších vlivech. „Musíme mít jednotlivé základny v kraji umístěny tak, abychom byli schopni dojet do dvaceti minut na místo. Dojezd ovšem mohou ovlivnit různé faktory, jako například počasí, sjízdnost vozovek, provoz či aktuální vytížení posádek,“ upřesňuje.
Tvrdým zkouškám čelili v tomto směru záchranáři v době nejsilnějších covidových vln. Pacienti s méně závažnými potížemi museli kolikrát prokázat při čekání na sanitku trpělivost. „Naši operátoři je o ni žádali. Měli jsme tehdy rekordní množství výjezdů. Počet našich prostředků však není neomezený,“ upozorňuje Bothová.
Šest nových stanic
V současnosti kraj staví šest nových výjezdových stanovišť pro záchranáře, jež výrazně vylepší jejich zázemí. Na rozdíl od té miroslavské v těchto případech nahradí ty již existující, které už současným potřebám nevyhovují. Jmenovitě jde o Boskovice, Bučovice, Slavkov u Brna, Kyjov, Veselí nad Moravou a Mikulov. Vyjma Boskovic budou hotové ve druhé polovině příštího roku.
Pokud se k nim přidá i vznikající autoservis vozů záchranky v brněnských Černovicích, přesahují investice zhruba půl miliardy korun.
„V posledních letech zejména kvůli covidu narostl počet záchranářských výjezdů a situace nám ukázala nedostatečnou kapacitu stanovišť. Základny teď dimenzujeme tak, aby v nich byl vždy prostor pro případné navýšení počtu výjezdových skupin. Stavíme je na strategických místech, což je klíčové v závodě o život,“ hlásí krajský radní pro zdravotnictví Jiří Kasala (ODS).
Příkladem je třeba vznikající základna v Bučovicích, která najde výhodné místo v bývalém hospodářském areálu blízko výjezdu na silnici I/50. Navíc vyrůstá v sousedství stanice hasičů, což umožní koordinaci obou složek integrovaného záchranného systému. Podobně tomu bude i ve Slavkově u Brna a Mikulově.
V posledních letech kraj už dostavěl nové základny v Hustopečích a v Šumné, v souhrnu za 65 milionů korun. A další plány má i do budoucna. Momentálně připravuje nové stanoviště v Břeclavi a základnu pro letecké záchranáře na brněnském letišti, kde dosud fungují v provizoriu.