Na jižní Moravě „vychovají“ zdravotní sestry, místo tělocviku táhne trenérství

  14:06,  aktualizováno  14:06
Více než 160 tisíc dětí z jižní Moravy dnes po prázdninách zamířilo do škol. Některé z nich přitom usedly do lavic, které před nimi ještě nikdo nevyzkoušel. Na Střední škole André Citroëna v Boskovicích a na Gymnáziu a střední škole zdravotnické a ekonomické ve Vyškově totiž začal testovací provoz všeobecného lycea.

ilustrační snímek | foto: Anna Kristová, MAFRA

To je novým typem vzdělávání v Česku, na jižní Moravě však bylo spuštěno už loni. A nyní přibývají další lycea. „V podobné formě tu fungovalo již před mnoha lety, tak jsme si řekli, že ho při této příležitosti oprášíme. Zároveň tím reagujeme na poptávku mezi dětmi,“ oznamuje ředitel boskovické školy Radovan Krajíček.

Všeobecné lyceum představuje něco mezi klasickým gymnáziem a střední odbornou školou, což má být ideální volba pro děti, které chtějí mít specifickou přípravu, ale zároveň hodlají pokračovat na vysokou školu.

V Boskovicích si okolo dvaceti letošních studentů zvolí v průběhu studia z předmětů jako průmyslový design, 3D tisk, účetnictví nebo osobnostní rozvoj, přičemž na škole už fungují příslušné maturitní i výuční obory, příkladem je informační technologie nebo bezpečnostně-právní činnost. „Specializované pedagogy a učebny tak již máme k dispozici a nic nového jsme přidělávat nemuseli. Nabírali jsme akorát nové učitele na všeobecné předměty,“ sděluje Krajíček.

Všeobecné vzdělání hraje prim, na jihu Moravy doplní i nahradí to oborové

Další lyceum, tentokrát pedagogické, vzniklo v Brně na Střední škole Gemini. Jejím specifikem je přizpůsobení se žákům se speciálními potřebami, a to formou individuálního přístupu, asistentů nebo třeba zvláštních pomůcek. V tomto duchu bude fungovat i lyceum.

„Chtěl jsem rozšířit nabídku studijních oborů pro tyto žáky. Na trhu práce pak mají větší možnost uplatnění, v tomto případě třeba jako vychovatel nebo speciální asistent,“ vysvětluje ředitel Tomáš Anderle. Do prvního ročníku nastoupilo pouze jedenáct žáků, kapacita školy je totiž omezená.

Opožděná výuka

Hned dvě třídy přibyly na Klvaňově gymnáziu a střední zdravotnické škole v Kyjově, kde se po deseti letech úsilí podařilo otevřít obor diplomovaná všeobecná sestra v podobě vyššího odborného studia.

„Dlouhou dobu byl v republice pro zakládání tohoto stupně vzdělání stop stav. Až s epidemií koronaviru se ukázalo, jak důležité je mít dostatek zdravotnického personálu, a vláda tak vznik zdravotnických vyšších odborných škol opět povolila,“ přibližuje ředitelka školy Renáta Soukalová. Na prezenční studium počítají s přibližně dvacítkou studentů, u kombinovaného hlásí plný stav, tedy třicet zájemců.

Školy v okolí Brna hlásí plno, obce ladí stavbu nových společně

Důležitost oboru vyzdvihuje Soukalová také v souvislosti s místní nemocnicí, které by mohl pomoci získat nový personál. „V případě, že chtěli studenti zdravotnické školy pokračovat ve studiu, volili vysoké nebo vyšší odborné školy v jiných městech a po absolvování tam už obvykle zůstali. Zároveň máme v nemocnici personál, který si chce zvýšit vzdělání,“ podotýká.

Zbylé školy podobné novoty nehlásí, mnoho z nich ovšem přes léto prošlo většími či menšími rekonstrukcemi. Jen městská část Brno-střed připravila sedm investic za téměř 25 milionů korun. „Mezi nejdůležitější patří oprava stropů a elektroinstalace na Základní a mateřské škole Husova v Rašínově ulici. Významná byla i obnova jídelny na Křenové,“ jmenuje místostarosta Martin Vrubel (KDU-ČSL).

Na Základní škole Hutník ve Veselí nad Moravou se zase výrazně změnil vstup. „Cílem bylo vytvořit funkční a estetický veřejný prostor, který bude sloužit nejen žákům a učitelům, ale i všem veselským občanům bydlícím na Hutníku,“ komentuje starosta Petr Kolář (nez.).

V některých školách se stále pracuje. „S týdenním zpožděním zahájí školní rok Střední průmyslová škola Jedovnice na Blanensku a Základní škola Lužice na Hodonínsku,“ informuje Petr Holeček z tiskového oddělení kraje.

Snížený zájem o tradiční vysokoškolské obory

Někde pak touto dobou rekonstrukce teprve začínají. Na základní škole v Prušánkách na Hodonínsku museli loni kvůli špatnému stavu budovy přemístit žáky do provizorních buňkových tříd, nyní se konečně původní stavba dočká opravy.

Zainvestují rovněž ve Znojmě. „Příměstská část Přímětice se v posledních letech výrazně rozrůstá a s tím přibývají i žáci. Nástavba a nová tělocvična zdejší školy jsou cestou, jak na tento růst reagovat,“ avizuje starosta František Koudela (ODS) s tím, že město nyní zpracovává projektovou studii.

Z kosmetiky je zlatý důl, nové experty nachystá i studium na univerzitě

Kromě toho v areálu Obchodní akademie v ulici Přemyslovců vznikla soukromá základní umělecká škola, která nabídne literárně-dramatický obor a výtvarnou a multimediální tvorbu.

Neotálely ani vysoké školy. Nejvíce nových oborů přidala Masarykova univerzita, jmenovitě třeba bioinformatiku, kriminalistická studia nebo trenérství. „Právě o nové obory na fakultě sportovních studií byl letos mezi studenty největší zájem, což může souviset se sníženým zájmem o tradiční obory. Třeba tělesná výchova a sport meziročně klesla o téměř 61 procent,“ uvádí mluvčí univerzity Radim Sajbot.

Nabídku rozšiřují i další. Vysoké učení technické přivítá první studující na pěti oborech, mezi něž patří návrh čipů a moderní polovodičové technologie nebo environmentální inženýrství. Mendelova univerzita pak otevírá obor ekotoxikologie a management odpadů.

I umělá inteligence potřebuje vzdělané lidi, řekl Fiala studentům v Brně

Premiér Petr Fiala (ODS) v doprovodu ministra školství Mikuláše Beka (STAN) dorazil v první školní den na brněnskou Střední školu Charbulova, kde na něj čekaly desítky studentů, zejména z prvních ročníků, i jejich rodičů. Po úvodním slovu od vedení školy přivítal studenty také Fiala. „Vzdělání je nesmírně důležité. Můžete si říct, že to za vás dnes vyřeší umělá inteligence, ale i ta potřebuje vzdělané lidi, kteří ji budou dále rozvíjet. Je důležité, aby vám škola dávala smysl,“ řekl premiér, který připomněl, že sám na této škole několik dní učil češtinu v rámci praxe na univerzitě.

„Pracujeme na proměně školství. Chceme provést nezbytné reformy, které budou lépe odrážet potřeby a zájmy studentů. I proto jsme si šli prohlédnout tuto školu,“ uvedl Fiala. Ministr Bek doplnil, že právě střední škola na Charbulově, která je největší svého druhu v republice, je dobrým příkladem, jak mají školy fungovat.

Ohledně konkrétních změn se Bek vyjádřil například k úpravě podmínek odkladu. „České školství se v tom v rámci Evropy vymykalo, proto jsme se napříč politickým spektrem dohodli na změně. Nemůže se jednat o pouhé omezení, ale musíme na to školy připravit. Proto jsme zavedli povinné slovní hodnocení v 1. a 2. třídě nebo zrušili možnost propadnutí v 1. třídě,“ zmínil Bek s dovětkem, že podle poslední prognózy budou mít obce a kraje jakožto provozovatelé škol k dispozici více prostředků na přizpůsobení se těmto změnám. „Zároveň mohu říct, že tarify pedagogů pravděpodobně narostou více než tarify v jiných odvětvích,“ doplnil ministr.