iDNES.cz

Vědci zkoumají parky z období nacismu i komunismu, mají jen kusé informace

  9:32
Parky, které vznikly za minulého režimu, byly zatím na okraji zájmu. Odborníci z Mendelovy univerzity teď spouští jejich rozsáhlý výzkum. Zatímco o starších, například barokních zahradách existují soubory poznatků, u těch, které vznikly za nacistické a komunistické totality, mají jen kusé informace.

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně. Objekt výukových univerzitních zahrad byl v roce 1967 rozšířen z původních 2 ha na současných 11 ha. | foto: mendelu.cz

Většina lidí míří do parku si odpočinout a načerpat energii, vědci z Mendelovy univerzity se však o ně zajímají, aby zjistili, proč byly zahrady daným způsobem navrženy a proč tam kdysi vysázeli konkrétní stromy.

Období nacismu a komunistické totality je pro experty výzkumně lákavé období, protože krajinní architekti byli kvůli politické situaci v izolaci od mezinárodního dění a trendů ve světě a museli si poradit sami.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

„I přes patrnou jednotvárnost projevující se zejména u děl typických pro tehdejší tvorbu, jakými jsou zeleň na sídlištích či u zdravotnických zařízení, vznikala i výrazná nadčasová díla dokládající tvůrčí schopnosti architektů,“ vysvětluje Roman Zámečník z Mendelovy univerzity, který se na výzkumu podílí. 

Právě jako nadčasové označuje „domácí“ dílo, tedy Botanickou zahradu a arboretum Mendelovy univerzity, která vznikla v 60. letech minulého století. „Její architekt Ivar Otruba kladl důraz na neotřelou prezentaci sbírkových rostlin, což se projevilo v Kamenné zahradě, rozáriu, sbírkách vrb, lomikamenů a kosatců i v části věnované vzácným a citlivým dřevinám, označované jako Forum. Toto dílo se dodnes řadí k nejlepším svého druhu nejen u nás, ale i ve světě,“ vyzdvihuje Zámečník.

Tvorba z první republiky byla kritizována

Kromě vlastní zahrady, kterou mají přímo pod nosem, si ale vytipovali celkem třicet míst z balíku tří set lokalit, o nichž budu sbírat detailní informace. Těch z Jihomoravského kraje je v seznamu hned pět. „Není to proto, že bychom to měli nejblíž, máme tam i například několik míst z Ústecka,“ podotýká expert. Na mysli má mimo jiné park v Mostě ze 70. let.

Na jihu Moravy vyrazí pátrat na Vyškovsko na zámek do Bučovic, kde současná zahrada vznikla během obnovy v první polovině 60. let. „Autoři v duchu dobové doktríny památkové péče, že k renesančnímu zámku patří renesanční zahrada, k baroknímu zámku zahrada barokní, a soudobých požadavků funkcionalismu v zahradním umění dotvořili odpovídající prostředí národní kulturní památky,“ přibližuje Zámečník. Podobně si vybrali i zámeckou zahradu v Miloticích na Hodonínsku.

Odborníci se už v minulosti zajímali o zahradně-architektonickou tvorbu za první republiky. „Po únoru 1948 se však tehdejší díla stala předmětem kritiky. Bylo na ně nahlíženo jako na buržoazní a kapitalistický symbol,“ zmiňuje expert z brněnské univerzity. Přesto však krajinářská architektura z 50. let sbírala inspiraci právě z první republiky.

Platí to třeba o nemocniční zahradě v Hodoníně. „Propojuje v sobě totiž projevy prvorepublikové tvorby spočívající v pravidelnosti s nově nastupujícím přístupem, kdy se začalo zjednodušovat,“ dodává Zámečník s tím, že je pro ně zásadní i to, že se k této zahradě zachovala plánovací dokumentace z roku 1952. I ji proto budou zkoumat.

Jednoduchost pozorují i u dalšího vybrané lokality, a to sídliště na Lesné v Brně. „Okolí bytových domů totiž doplňují rozsáhlé parkové plochy, které už se dnes jen tak nevidí,“ vysvětluje.

Bádáním chtějí posoudit, zda se dnes parkům ze socialismu dostává dostatečné péče, když je i tato tvorba řazena mezi specifickou část národního kulturního dědictví.

Autor:
zpět na článek