„Čechům nejvíce pomohly koníčky, kontakt s přáteli na dálku a sledování seriálů a filmů. Před napjatou atmosférou, kterou vytvářely zprávy v médiích i na sociálních sítích o neustále se zvyšujících počtech obětí koronaviru, nacházeli útočiště i v práci,“ uvedl Jiří Čeněk z Ústavu sociálních studií Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně.

Oproti tomu až na konci spektra aktivit skončil Bůh a náboženství. Útočiště ve víře v době krizové situace hledal tedy jen zlomek lidí.

Vědci sledovali také, jaké faktory měly největší negativní vliv na stres. Největší obavy měli lidé o národní hospodářství. „Nejistotu a stres v nich vyvolávala skutečnost, že nevěděli, jak dlouho karanténní opatření potrvají a kdy se dočkají návratu do normálu,“ poukázal mluvčí univerzity Filip Vrána. 

Data odhalila i jeden paradox. „Lidé se sice báli toho, aby nemuseli být hospitalizovaní, popřípadě aby v nemocnici neskončil někdo z jejich blízkých, na druhé straně ale měli velkou důvěru v systém zdravotní péče v Česku a překvapivě i ve Světovou zdravotnickou organizaci, která byla v té době médii za svůj přístup k celosvětovému řešení pandemie kritizována,“ řekl Vrána. 

Zatímco důvěra ve zdravotníky byla podle výzkumu značná, vláda ani státní správa ji však v takové míře neměla. Přesto zhruba polovině dotázaných přišla zavedená bezpečnostní opatření v Česku jako adekvátní. 

Železné zásoby potravin přiznala jen pětina lidí

„Možná právě proto jen zhruba dvacet procent lidí přiznalo, že si kupovalo zásoby potravin na delší dobu. Drtivá většina lidí uvedla, že se snažili dodržovat mezi sebou fyzický odstup, aby se tak zabránilo případnému přenosu a šíření koronaviru,“ vyjmenoval Čeněk. 

Z výzkumu podle něj celkově vyplynulo, že Češi jsou disciplinovaní a většinově se podřizují vládním nařízením.

„Máme dost odpovědí na otevřené otázky, což nebývá ve výzkumech zcela běžné. A to typu - co dělali, co je stresovalo, štvalo,“ doplnil vědec. 

Nejčastěji si lidé stěžovali na témata týkající se obtíží v práci, ztrátu lidského kontaktu a odloučení od partnera, ale také na omezení osobních svobod, zavřená obchodní centra, obávali se dostupnosti zdravotní a sociální péče. 

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně získali data pomocí dotazníku od 1 500 lidí. Data chtějí výzkumníci porovnat s kolegy s více než 50 zemí světa. I v dalších státech totiž lidé odpovídali na stejné otázky.

Výsledky celosvětové studie, kterou koordinují odborníci z Aarhuské univerzity a jejíž kompletní výsledky budou teprve zveřejněny, nemusí nutně sloužit pouze pro psychology. 

„Mohou pomoci odborníkům různých profesí porozumět psychologickým důsledkům pandemie. Případně mohou orgánům státní moci napomoci v identifikaci skupin obyvatel v psychologické rovině nejvíce ohrožených pandemií,“ vysvětlil Čeněk.