Algoritmus z Brna rozezná, zda je zraněný voják v ohrožení života

  12:02
U vojáka v bitvě mohou hrát roli pouhé sekundy, kdy se mu nedostane pomoci a nastane fatální stav. Experti z Ústavu biomedicínského inženýrství na Vysokém učení technickém v Brně proto pracují na algoritmu, který dokáže zhodnotit fyzickou kondici vojáků a rozeznat, zda jsou v ohrožení života a potřebují okamžitou záchranu.

Systém zpracovává biologické signály těla, především data o srdeční aktivitě, a porovnává je s pohybem. „Dokážeme tak vyhodnotit, zda zvýšená srdeční aktivita odpovídá třeba chůzi do schodů, nebo je pacient v klidu a dochází k abnormální srdeční reakci,“ popisuje výzkumník Lukáš Smital s tím, že v praxi pak můžou vojáci na sobě nosit malé chytré zařízení monitorující jejich stav.

K testování a ladění algoritmu potřebovali experti získat údaje například i od lidí, kteří podstupují velkou fyzickou zátěž. „Jedna z našich doktorandek se věnuje vytrvalostnímu běhu. Společně s dalšími sportovci nám pomáhala se sběrem dat. Objevili jsme tak i další praktické problémy. Například ten, že jelikož se sportovci hodně potí a pohybují, je u nich nutné používat kvalitnější elektrody,“ vysvětluje Smital.

Budoucím vojákům nahlédne do hlav brněnský software, ověří i impulzivnost

Na projektu s brněnskými vědci spolupracuje už třetím rokem také prestižní americké zdravotnické zařízení Mayo Clinic a námořnictvo USA, které má zájem systém nasadit minimálně při tréninku svých „mariňáků“.

„Mohou tak kontrolovat vitální funkce vojáka v reálném čase, ideálně při tréninku i na bojišti. Sledují, zda není v nějakém fyzickém stresu, jestli není zraněný či nepotřebuje pomoct,“ popisuje další výzkumník Martin Vítek.

Data z amerického námořnictva

Svým dílem přispívá i Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT, jež vyvíjí software. Na Mayo Clinic se zase věnují hardwaru, který by co nejpřesněji snímal EKG křivku, aniž by překážel v pohybu.

„Experimentují s místy, kde na těle je možné EKG zachytit. Kromě standardních hrudních svodů tak zkouší sbírat data i z boku, zad či ramene. To se hned po hrudníku ukázalo jako druhé nejpřesnější místo,“ přibližuje Smital.

Biomedicínští inženýři z Brna nyní chtějí na výzkum navázat dalším projektem. „Americké námořnictvo by nám mělo dodat nová data zahrnující krizové situace včetně simulovaných výbuchů a armádních cvičení na moři. Algoritmy tak nejen vylepšíme, ale můžeme měřit další doplňkové signály,“ předkládá Smital.

Na základě biosignálů pak bude možné identifikovat, zda je člověk vážně raněný a umírá. „Algoritmus by poté umožnil efektivně rozhodnout, které vojáky je nezbytné zachránit dřív a které později. Avšak to je zatím předmětem budoucího výzkumu,“ zakončuje Vítek.

Autor: