Cílem výstavy je především pocta Antoniu Salierimu a zároveň prezentace ověřených faktů o jeho životě a smrti. Podle kurátorky Simony Šindelářové mezi lidmi nadále koluje fáma, že měl mít Salieri podíl na smrti Wolfganga Amadea Mozarta, a je v jejích očích tak palčivá, že výstava by měla dohady pomoct vyvrátit.
Mimořádný hudebník a pozoruhodný člověk Salieri nese podle Šindelářové ve svém odkazu takovou tíži jako jen málo postav kulturních dějin.
Génius průměrnosti. Před dvěma sty lety zemřel domnělý Mozartův vrah Salieri |
„Fáma o jeho podílu na smrti Wolfganga Amadea Mozarta, která vznikla částečně živelně, částečně na ní vystavěli svá vlastní díla jiní umělci v průběhu celých dvou set let, zastínila odkaz Antonia Salieriho natolik, že si zaslouží být znovu a znovu stavěn do světla pravdy, skrze zachované dokumenty a svědectví současníků,“ domnívá se kurátorka a autorka výstavy.
Moravské zemské muzeum (MZM) poprvé v ucelené formě vystavuje unikátní a málo známé kolekce Salieriho rukopisů, raných tisků a opisů jeho skladeb. Oddělení dějin hudby MZM je uchovává ve sbírce ze zámku v Náměšti nad Oslavou, sídla rodu Haugwitzů.
Busta Heinricha Wilhelma Haugwitze, Salieriho přítele, je také součástí výstavy.
K vidění je i rukopis requiem, které Salieri – kapelník císařského dvora ve Vídni, hudební skladatel, pedagog a teoretik – napsal sám pro sebe a později je věnoval svému blízkému příteli, hraběti Heinrichu Wilhelmu Haugwitzovi.
„Na konci osmnáctého století byl Salieri jedním z nejpopulárnějších operních skladatelů, osobnost ve vlivném postavení, přitom altruista se silným sociálním cítěním,“ sděluje Šindlářová.
Salieri nebyl Mozartův vrah, dokazuje výstava ve vídeňském muzeu |
Hudební sbírka hraběte Haugwitze přešla postupně mezi lety 1927 až 1950 do správy Oddělení dějin hudby MZM. Výstava k Salieriho výročí úmrtí se proto koná na dvou místech.
V Dietrichsteinském paláci Moravského zemského muzea mohou návštěvníci zhlédnout převážnou část vzácných archiválií a seznámit se blíže s výjimečnou osobností Antonia Salieriho. Druhá část výstavy, v Arkádové chodbě zámku v Náměšti nad Oslavou, se podrobněji zabývá jedinečnou náměšťskou hudební kulturou za doby hraběte Haugwitze. Dokumenty jsou vystaveny v originálech i faksimilích.