Radnice navíc eviduje dalších devět oblastí, ve kterých se nachází značné množství lidí ohrožených odsunem na okraj společnosti.
„Čelí materiální chudobě, dlouhodobé nezaměstnanosti, závislosti na dávkách, nízké kvalitě bydlení, ztíženému přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, zadlužení nebo kriminalitě,“ popisuje Adam Bedřich ze státní Agentury pro sociální začleňování. Dodává, že v českém kontextu se jedná zejména o Romy.
Změnit svoji situaci a začlenit se do běžné společnosti na vlastní pěst bývá pro sociálně vyloučenou skupinu téměř nemožné, proto se jí město formou plánů, projektů a strategií snaží pomáhat. Díky novému „akčnímu plánu sociálního začleňování“ pro zbytek roku a na následující dva si magistrát vymezil řadu dalších opatření, jež zoufalý stav zlepší.
Střetnutí dvou světů. Kolem moderní čtvrti u centra Brna brouzdají bezdomovci |
Radní je rozdělili do čtyř hlavních oblastí – zaměstnanost, bezpečnost a prevence, rodina a zdraví, bydlení společně s dluhy. V drtivé většině je cílem rozšíření kapacit a zlepšení dostupnosti služeb, jako je dluhové poradenství, psychologická pomoc, mapování ohrožených rodin, práce s oběťmi domácího a sexuálního násilí nebo kariérové poradenství pro mladistvé, kteří jsou ohroženi nezaměstnaností. Na pomoci se podílí nejen samotné město, ale i mnoho neziskových a dalších organizací.
Méně lidí, kteří přišli o bydlení
Velkou výhodou plánu je také otevření cesty k dalším evropským dotacím a zdrojům až do výše 189 milionů korun, ze kterých pak mohou zapojení aktéři dále financovat svoji práci. Pozitivní zkušenosti s tím má například městská část Brno-sever, kde se nachází hned několik vyloučených lokalit.
„Díky dotacím jsme nastartovali projekt na prevenci ztráty bydlení. V případě, že někteří obyvatelé městských bytů nezaplatí včas nájem, dorazí k nim sociální pracovník, který se pokusí zjistit příčinu a případný finanční problém vyřešit, ať už formou edukace, či odkázáním na organizace, které v tíživých situacích pomáhají,“ vysvětluje místostarosta městské části Martin Basel (ODS).
Dodává, že skutečně zaznamenali pokles lidí, kteří dříve kvůli zpožděným platbám o bydlení přišli a skončili tak například na ubytovně.
Naděje pro chudé i peklo pro sousedy. Sociální byty v Brně vzbuzují vášně |
Stejně tak z dotací financují i terénní pracovníky, kteří na ulicích sbírají použité jehly. „Vnímáme, že to v lidech vytváří větší pocit bezpečnosti. Dříve se většina těmto lokalitám vyhýbala, to se teď ale začíná měnit,“ vyzdvihuje Basel.
Podle něj za to však z velké části může i obměna obyvatel, kdy developeři a investoři ve vyloučených lokalitách skupují byty, předělávají je a nabízí pak lidem s lepším socioekonomickým statusem. „Jedná se o nástroj, který by v dlouhodobějším horizontu mohl pomoci právě k méně segregovanému složení obyvatelstva a celkovému zvýšení ekonomické a sociální úrovně,“ říká za Brno mluvčí magistrátu Radka Loukotová.
IQ Roma: děti mají potenciál uspět
Při zvelebování vyloučených lokalit je však podle Basela nutné nezapomínat na primární cíl, kterým je podpora lidí v tíživé životní situaci. Pomoc proto cílí zejména na to, aby měly děti z těchto podmínek přístup ke kvalitnímu vzdělávání a mohly se tak v životě posunout.
Ve Znojmě to vře kvůli chování nových romských rodin, bojí se i turisté |
„Děti z vyloučených lokalit mají velký potenciál v životě uspět. Je ale důležité, aby si školy i samotní učitelé uvědomili, s jakými problémy se musejí potýkat, a uměli tomu přizpůsobit výuku,“ říká Martina Horváthová z organizace IQ Roma, která se sociálnímu začleňování Romů věnuje.
Původ vyloučených lokalitVznik sociálně vyloučených lokalit v Brně je záležitostí už 19. století, kdy kvůli násilnému usazování Romů mnoho z nich zakotvilo v Husovicích, Maloměřicích a Černovicích, následně pak třeba v Židenicích nebo Obřanech. V případě aktuálních lokalit je ale důležité období po druhé světové válce, kdy do města zamířili Romové ze Slovenska. Přicházeli pracovat do stavebního průmyslu a svůj domov nalezli zejména v opuštěných budovách, v domech určených k demolici, ale i skladech. V tomto případě se jedná zejména o ulice Bratislavská a Francouzská. |
Od loňského roku proto centrální městská část spolupracuje s Agenturou pro sociální začleňování v rámci projektu Desegregace vzdělávání dětí a žáků se sociálním znevýhodněním. „Od července jsme také spustili roční poradenský program, který usiluje i o větší angažovanost jejich rodičů. Vytvoříme s nimi fokusní skupiny nebo uspořádáme workshopy, kde probíráme možnosti,“ nastiňuje mluvčí agentury Petr Syrůček.
Při dosavadním úsilí lze podle expertů za posledních deset let spatřit v Brně malé zlepšení. „Index sociálního vyloučení, který je základním nástrojem pro monitoring situace, ukazuje v Brně od roku 2015 mírný sestup z úrovně 15 na 13 bodů v rámci třicetibodové škály,“ poukazuje Syrůček.
Největší posun vidí Basel ve fungování neziskových organizací a jejich vzájemné spolupráci, což ostatně patří mezi dlouhodobé cíle popsané v akčním plánu. „Mnohem lépe mezi sebou komunikují. Když sem přijedou organizace z jiných měst předat svoje zkušenosti a znalosti s cílem zlepšit u nás fungování, obvykle zjistíme, že vše už tady máme zajeté,“ hodnotí situaci.
Podobně to vnímá i Horváthová. „Přesto v praxi stále narážíme na bariéry – ať už jde o jednotlivce, či zakořeněné postoje ve společnosti, které žádný plán neodstraní. Právě v těchto chvílích je důležité hájit principy rovnosti, ukazovat příklady dobré praxe, sdílet úspěšné příběhy a posilovat spolupráci napříč sektory a regiony. Změna není jen o dokumentech, podle mě je hlavním klíčem přístup lidí,“ uzavírá.