iDNES.cz

Ukrajinec a Ruska na jedné lodi. Ve výboru menšin oba hájili Okamuru

  11:18
Novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury se dostal i na jednání jindy spíš nenápadného výboru pro národnostní menšiny v Brně. Jeho výroky vzbudily velkou debatu, jednohlasného odsouzení se ale nedočkaly. Proti jejich odmítnutí byl i Ukrajinec.

Tomio Okamura (2. února 2026) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Zatímco Ukrajinka Iryna Zabiiaka vznesla na výboru podnět, aby jeho členové odsoudili, co řekl třetí nejvyšší ústavní činitel České republiky, její krajan Oleg Beznosik se Tomia Okamury na jednání zastával.

V krátkém telefonickém hovoru s redaktorem iDNES.cz tvrdil, že Okamura nijak nenapadal Ukrajince. Dotazy si nechal zaslat e-mailem, ale odmítl na ně odpovědět s vysvětlením, že už se k podobným otázkám vyjadřoval jeho kolega.

Ukrajinec v brněnském výboru pro menšiny tepe uprchlíky, krajané ho viní ze lží

Na mysli má nejspíš zástupce arménské menšiny Akopa Chodžajana, jenž rovněž hlasoval proti návrhu k odmítnutí výroku a který je stejně jako Beznosik členem SPD. „Projev jsem poslouchal a nevnímal jsem tam nic zavádějícího. Sám jsem na výboru ukazoval články o korupci na Ukrajině nebo o tom, že u nás roste kriminalita Ukrajinců, to se dá dohledat na internetu,“ zopakoval Chodžajan již dříve vyvrácená data.

V absolutním počtu trestných činů ze strany Ukrajinců logicky přibylo, protože příslušníků této menšiny žije v Česku oproti době před válkou mnohonásobně více. Počet zločinů v poměru k počtu všech Ukrajinců je ale nižší než dříve a menší než u jiných skupin, jak vyplývá z policejních statistik.

Okamura v projevu tvrdil, že roste kriminalita Ukrajinců. „Penězovody tečou všemi směry a každý na tom něco trhne, západní firmy a vlády i ukrajinští zloději kolem Zelenského junty, co si staví záchody ze zlata. Ať si kradou, ale ne z našeho. A ať taková země není v EU,“ řekl také šéf SPD, který mluvil o ideologickém strašení a proválečné hysterii.

Kriminalita v Česku meziročně klesla. Ubylo vražd, vzrostly mravnostní činy

Kuriozitou je, že Chodžajan jako člen SPD je zároveň předsedou spolku Nairi, který chce v Česku rozvíjet multikulturní prostředí. Termín „multikulturní“ je přitom pro řadu členů SPD dle jejich postojů a slov spíše nadávkou a tuto politiku odmítají. „Pan Okamura podporuje všechny slušné lidi, kteří poctivě pracují,“ vysvětlil tento paradox Chodžajan.

Třetím hlasem proti z šestnácti přítomných byla Ruska Ljubov Vondroušková. Ta při představování redaktora iDNES.cz v telefonu jen řekla, že nemá čas, a zavěsila. Ani opakovaný telefonát nebyl úspěšný.

Podle předsedkyně výboru a brněnské zastupitelky Moniky Lukášové Spilkové (Piráti) se nejspíš cítí ukřivděna, že její spolek poslední roky nedostává dotace od města na svou činnost. „Sice se tváří, že jejich akce jsou apolitické, ale ve skutečnosti mají propagandistický charakter,“ prohlásila Lukášová Spilková s tím, že z úst Vondrouškové zaznívala v minulosti na výboru slova o banderovcích a nacistech na Ukrajině.

Jde o solidaritu, říká šéfka výboru

Zmíněná trojice nehlasovala ani pro usnesení zdůrazňující, že „ochrana práv národnostních menšin a cizinců je zakotvena v právním řádu České republiky, včetně Listiny základních práv a svobod, a vyplývá rovněž z mezinárodních závazků České republiky“.

Kromě nich hlasováním neodsoudili Okamurovy výroky ani zástupce chorvatské menšiny Miroslav Strmiska, zastupitel brněnské Slatiny Martin Krytinář (KDU-ČSL) či starosta brněnské Líšně Břetislav Štefan (dříve SOCDEM). Ti tvrdí, že se vše řešilo až na jednání a nemohli si dopředu nastudovat podklady, případně nechápou, jak to souvisí s Brnem.

Vedení Brna podrží ve výboru Ukrajince, od něhož se krajané distancovali

Nebylo to poprvé, co se téma z celostátního dění dostalo na stůl městského výboru. Loni v listopadu chtěla přímo Spilková, aby členové odsoudili chování a výroky poslance Motoristů Filipa Turka. Zejména šlo o jeho rasistické, homofobní a urážlivé příspěvky na sociálních sítích. Takové usnesení nicméně neprošlo, dostatek hlasů získala jen obecná deklarace bez jeho jména.

Podle Spilkové jde sice o témata celostátního charakteru, ale dotýkají se právě menšin. „Myslím, že v takové chvíli je vhodné ukázat solidaritu,“ poznamenala.

Připomněla podobný podnět ze strany zástupce Romů, který loni v září chtěl, aby se výbor vymezil vůči rasistickým a jinak urážlivým útokům na adresu romského žáka první třídy, jehož fotku v září jeho matka zveřejnila a následně s vulgárními urážkami kolovala sociálními sítěmi. Policie podle zjištění Českého rozhlasu nedošla k tomu, že by se jednalo o trestný čin. Případ tak předala úřadům pro podezření z přestupku.

Autor:
zpět na článek