Nečekaný návrat Zelených. Obroda někdy vyžaduje hodně času, říká bývalý šéf

  13:40
Pod jeho vedením Zelení v roce 2010 po jediném funkčním období vypadli z Poslanecké sněmovny a neuspěli ani v předčasných volbách o tři roky později. V sobotu jejich někdejší šéf Ondřej Liška v brněnském štábu Pirátů sledoval, jak strana zažívá velký comeback a po patnácti letech se vrací do dolní komory parlamentu. Na pirátských kandidátkách totiž uspěly dvě jeho následovnice.

Někdejší šéf Zelených Ondřej Liška v minulosti působil jako ministr školství. Vyzkoušel si i výuku. | foto:  František Vlček, MAFRA

Ondřej Liška se stal poslancem v roce 2006, kdy uspěl coby jihomoravský lídr strany. Poté působil ve vládě Mirka Topolánka jako ministr školství. V roce 2009 se stal šéfem Zelených, pod jeho vedením neuspěli v následujících dvou sněmovních volbách.

Liška v obou případech vedl pražskou kandidátku a voliči ho sice kroužkovali podstatně častěji než ostatní členy, k výraznějšímu úspěchu to však nevedlo.

Momentálně už Liška v politice aktivně nepůsobí, sobotní sčítání výsledků si však nenechal ujít. Protože Zelení uzavřeli předvolební spolupráci s Piráty, díky čemuž zamířili na jejich kandidátky, a on sám pochází z Brna, sledoval povolební dění v místním pirátském štábu.

Fialova bašta padla. Na jižní Moravě ANO převálcovalo premiérovu koalici SPOLU

Díky vykroužkování dvou zástupkyň Zelených si mohl užívat sladké pocity návratu strany do sněmovny. „Mám samozřejmě velkou radost. Zelení vyslali na kandidátky Pirátské strany obrovsky schopné lidi. Mezi nimi i Irenu Ferčíkovou Konečnou, Gabrielu Svárovskou a další. Gabriela uspěla v Praze, Irena tady v Jihomoravském kraji,“ zmínil Liška obě nové poslankyně Zelených.

Ochrana životního prostředí i modernizace ekonomiky

Strana prošla do sněmovních lavic po dlouhých čtyřech volebních obdobích.

„Dívám se na to pohledem patnácti let od chvíle, kdy Zelení odešli ze sněmovny, a cítím u toho, že obroda někdy vyžaduje hodně času. Spojenectví s Piráty považuji za velmi dobré, pragmatické. Vzpomínám si na rok 2010, kdy jsem Ivana Bartoše oslovil poprvé s tím, že by stálo za to uvažovat o nějakém společném postupu. Piráti to tehdy odmítli, ale já jsem celých těch patnáct let viděl jen další a další důkazy toho, že takové spojenectví má obrovský smysl. V těchto volbách se konečně potvrdilo, že je možné takto dosáhnout většího výsledku pro zastupování hodnot, které jsou mi blízké,“ popsal Liška.

Výsledky - Jihomoravský kraj

ANO 2011

32,29 %
strana získala 215 596 hlasů
9
+1
strana získala 181 892 hlasů
7
-2
strana získala 64 307 hlasů
3
-1
strana získala 63 119 hlasů
2
-2
strana získala 50 344 hlasů
2
0
strana získala 40 952 hlasů
1
+1

Stačilo!

4,42 %
strana získala 29 513 hlasů
0
0
strana získala 8 992 hlasů
0
0
strana získala 2 631 hlasů
0
0
strana získala 1 828 hlasů
0
0
strana získala 1 235 hlasů
0
0
strana získala 996 hlasů
0
0

VÝZVA 2025

0,1 %
strana získala 682 hlasů
0
0
strana získala 522 hlasů
0
0

Hnutí Kruh

0,07 %
strana získala 473 hlasů
0
0

Levice

0,05 %
strana získala 397 hlasů
0
0

Volt Česko

0,05 %
strana získala 380 hlasů
0
0
strana získala 299 hlasů
0
0
strana získala 230 hlasů
0
0
Dodavatelem průběžných i konečných volebních výsledků je Český statistický úřad.

Podle něj není kromě Pirátů se Zelenými v české politice nikdo, kdo by stavěl hráz oligarchii a důsledně prosazoval dostupné bydlení, obhajobu lidských práv a zahraniční politiku stavějící se na stranu těch, kteří jsou obětí agrese - tedy Ukrajinců nebo Palestinců.

„Neexistuje žádná politická síla, která by měla tak dobře formulovanou politiku ochrany životního prostředí a modernizace české ekonomiky, jako je právě skupina zvolených poslanců a poslankyň za Piráty a Zelené. Přesně tyhle hodnoty jsem v politice hledal, před mnoha lety zastupoval a teď vidím, že se vracejí zpátky,“ těší Lišku.

„Úspěch vypadá jinak.“ SPOLU ve Fialově kraji vstřebává volební direkt od ANO

Lidskoprávní expertka Irena Ferčíková Konečná, která pochází z Valtic na Břeclavsku, se po něm stane historicky teprve druhou jihomoravskou poslankyní Zelených. V sobotu jí k nečekanému zisku mandátu Liška gratuloval osobně ve štábu, oba se znají. „Politické zkušenosti mám a pokud bude zájem, rád se o ně kdykoliv s kýmkoliv podělím,“ vzkázal někdejší šéf strany.

Nová poslankyně přechází na opačnou stranu

Ferčíková Konečná si v prvních chvílích ani nedokázala pořádně uvědomit, po jak dlouhé době se Zelení vracejí do sněmovny. „Je to velká zodpovědnost,“ poznamenala.

Její jméno zakroužkovalo 7 656 voličů, což jí zajistilo posun ze sedmého místa kandidátky na druhé. Přeskákala lídra Michala Švagerku i dvojku Marka Lahodu, tedy místopředsedu a šéfa jihomoravských Pirátů.

„Jsem jako ve snu. Domnívala jsem se, že by třetí mandát v Jihomoravském kraji mohl být teoreticky pro Zelené, pokud by ho naše kandidátka získala. Ale že to bude hned druhý mandát, z toho jsem velmi překvapená,“ prohlásila nová poslankyně.

Zelení jsou po 15 letech ve Sněmovně. Shodu je třeba hledat napříč stranami, tvrdí Svárovská

Kroužkovací kampaň vedla stejně jako další lidé na kandidátce. „Nebylo to něco, co dělali pouze Zelení. Kroužkování probíhalo i v ostatních krajích, kde Zelení nekandidovali,“ připomněla členka jihomoravské i republikové rady strany.

S politikou má podle svých slov zkušenosti z opačné strany hřiště. „Z politického lobbingu ze strany neziskových organizací, který jsem dlouhodobě dělala, posledních sedm let spíš na úrovni evropských institucí,“ upřesnila.

„Postavit se dezinformacím a nenávisti“

Od roku 2018 působí jako politická konzultantka pro European Sex Workers Rights Alliance, což je organizace hájící práva sexuálních pracovnic. Ferčíková Konečná v ní bojuje proti diskriminaci a stigmatu, proti obchodování s lidmi a vykořisťování, prosazuje ochranu obětí trestných činů.

Jako poslankyně se chce věnovat lidskoprávní tématice, právům žen a obětí trestných činů. Velký důraz hodlá klást na práva v digitálním prostoru.

„Děti tráví čím dál víc času na internetu. To, co se řeší online, velmi zásadním způsobem ovlivňuje volby. Dezinformace. Jsou to velká společenská témata, která bychom měli začít brát vážně,“ míní.

Ze své pozice dlouhodobě sleduje legislativu na evropské úrovni, co se týká digitálních práv. „Česká republika dosud nepřijala nařízení o digitálních službách. Přitom je to velká příležitost, jak opravdu zamezit toxickým algoritmům, jak se postavit dezinformacím a nenávisti na internetu. Je potřeba s této agendou velmi rychle něco dělat,“ oznamuje sněmovní novicka.