V hledáčku Disney, Netflixu i turistů. Vodojemy jsou novým brněnským trumfem

  5:16,  aktualizováno  5:16
Světelné instalace a laserové show. Taneční představení. Gregoriánské chorály. Vinná degustace s cimbálovkou. Rozličné akce zažívají od svého loňského otevření jedinečné podzemní vodojemy na Žlutém kopci v Brně. Nedávno uplynul rok od chvíle, kdy tam zamířili první turisté, a za tu dobu se v konkurenci místních kulturních památek rychle vyšvihly mezi největší taháky.

Během prvního roku fungování zavítalo do tří unikátních historických nádrží z let 1874, 1894 a 1917 téměř 115 tisíc lidí.

„Vodojemy skvěle doplnily rozmanité brněnské podzemí, ale také celou turistickou nabídku krajského města. Zařadily se ke stálicím, jako je hrad Špilberk, vila Tugendhat nebo katedrála svatého Petra a Pavla, které patří dlouhodobě k nejnavštěvovanějším místům,“ sdělila mluvčí Turistického informačního centra Brno (TIC) Hana Bánovská.

Město na zpřístupnění podzemních „chrámů“ a vybudování nového parku na povrchu vynaložilo 150 milionů korun. Podle radního Jiřího Olivy (SOCDEM) se investovaná suma jednoznačně vyplatila.

„Přínos se nedá počítat jen finančně ve smyslu, kolik peněz jsme dali a kolik se vybralo na vstupném. Je důležité si uvědomit, že vodojemy tu zůstanou desítky, možná stovky let a po celou dobu je budou navštěvovat turisté. Brno získalo další úžasnou atrakci, jež ho proslaví a přitáhne sem cestovatele. Pokud se bude někdo rozhodovat, zda město mine, nebo se zastaví, mohou být jazýčkem na misce vah,“ říká.

Brněnský vodojem připomíná podzemní katedrálu, roky do něj nikdo nevkročil

Na jejich propagaci TIC spolupracuje mimo jiné s influencery, kteří své zážitky z návštěvy Brna sdílejí na sociálních sítích, kde mají minimálně desítky tisíc sledujících. Nestává se, že by vodojemy chyběly v jejich brněnském itineráři. Zahraniční digitální tvůrci jsou primárně ze sousedních států a právě ze Slovenska, Maďarska a německy mluvících zemí jsou nejčastější návštěvníci. Z exotických zemí se přidali lidé třeba z Japonska, Číny nebo Brazílie.

Čekání na Pána prstenů

Unikátní nádrže už posloužily také filmařům. Zatím se v nich natáčely spíše menší české snímky, například Tajný agent v rámci projektu Film Naživo nebo dokument o známém brněnském dramatikovi Uhdem. V hledáčku je však už mají světoznámá studia Disney a Netflix, jejichž spolupracovníci si prostory prošli a zařadili do databází. Nyní se čeká na vhodný projekt.

„Až se bude točit něco nového ve stylu Pána prstenů. Ten se přece jenom nevyrábí každý rok,“ podotýká Oliva. Díky navýšení pobídky Státního fondu audiovize TIC očekává v letošním nebo příštím roce zvýšení zájmu zahraničních produkcí.

Pokud by se bralo brněnské podzemí jako celek, překonalo by zájmem i dosud suverénně nejvyhledávanější hrad Špilberk – celková návštěvnost památek pod povrchem byla loni 225 tisíc platících lidí. Po vodojemech se na čísle nejvýrazněji podílely kostnice u svatého Jakuba a labyrint pod Zelným trhem, naopak sklep pod Novou radnicí s krytem Denis měl jen minimální vliv.

Finta s kamerami přihrála Špilberku návštěvníky. Neférový přístup, zlobí se jinde

Špilberk coby brněnský premiant mezi památkami loni napočítal 167 tisíc návštěvníků, kteří zamířili na jeden z prohlídkových okruhů či na výstavu. Dalších zhruba dvě stě tisíc dorazilo do hradního areálu na placené koncerty. Bránami této památky prošlo v souhrnu více než tři čtvrtě milionu lidí, které zachytily sčítací kamery v průchodech. Díky této fintě se před pár lety zařadila do první desítky prestižního žebříčku nejnavštěvovanějších destinací v Česku od agentury CzechTourism, a přeskočila tak do té doby na jihu Moravy nejvyhledávanější lednický zámek.

Další návštěvníky má přilákat nová stálá expozice Kaple křížů, která je jednou ze tří dochovaných nacistických kaplí na světě. Výstava pomocí světla a zvuku přibližuje využití tajemného prostoru po staletí od roku 1277, představen je jako vězení i místo nacistické propagandy.

Ke skokanům v návštěvnosti patří i zámek Lysice

Mezi oblíbené památky v Brně patří dále věž Staré radnice atakující loni hranici 60 tisíc návštěvníků a vila Tugendhat ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ostatně ani tyto atrakce nechybí v itinerářích placených influencerů.

„Využíváme všechny komunikační nástroje – od sociálních sítí přes venkovní nosiče reklamy až po placenou inzerci v médiích. Nejdůležitější je pro nás však návštěvník, jenž odchází s tak silným zážitkem, že o něm řekne svému okolí, a stává se tak jakýmsi ambasadorem muzea,“ přibližuje mluvčí Muzea města Brna Štěpán Neubauer.

Oprava za 200 milionů je u konce, zahrady na zámku v Lysicích září novotou

Pod instituci spadá třeba právě Špilberk, vila Tugendhat či sousední Arnoldova vila. Ta je vedle vodojemů nejčerstvějším přírůstkem mezi místními památkami a za první půlrok provozu ji loni navštívilo patnáct tisíc platících zájemců.

Na celé jižní Moravě si primát nejnavštěvovanější památky drží lednický zámek, loni jej navštívilo 306 tisíc lidí. V těsném závěsu byl s 294 tisíci Svatý kopeček v Mikulově.

„Výrazný nárůst zájmu pak zaznamenal státní zámek Lysice, který otevřel po nákladné rekonstrukci zahrad a záhy se stal turisticky často vyhledávaným místem ve všech ročních obdobích. V roce 2024 si tam našlo cestu 91 tisíc návštěvníků,“ vyzdvihuje Martina Grůzová, ředitelka Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava.

25. října 2024